Máte rádi čerty? Snad nesčetně pohádek a filmů vypráví o smlouvě či sázce s čertem nebo samotným ďáblem. I některé chrudimské pověsti mají podobný obsah.
Smlouva s ďáblem
V jednom domě ustřihl prý ďábel kratiknotem tehdejší majitelce celý nos a napsal jím na stěnu krvavá čísla 7, 17, 77 a 87. Když se zohavená nešťastnice probrala ráno ze mdlob, zjistila, že nos má celý, ale krvavá čísla stále na bílé stěně zářila.
Sázka na tato čísla jí přinesla fantastickou výhru, nebyla však žádným požehnáním. Začala žít na vysoké noze, utratila velice brzy nejen vyhrané peníze, ale i stavení. Zemřela v naprosté chudobě.
Hyksovo peklo
Tato pověst nevypráví přímo o čertu, ale o osobním pekle jednoho místního rodáka. Kdysi dávno prý vedla tajná chodba z dnes již zbořeného Modestinova domu (dnešní parčík vedle hlavního kostela Nanebevzetí Panny Marie) a ústila kdesi v lukách na Pumberkách (dnešní Větrník). Louky patřily ke Kalousovskému mlýnu, jehož vlastník, mlynář Jan Netřebal, se zadlužil u tehdejšího vlastníka Modestinova domu.
Tomu se krásné louky velmi líbily a podařilo se mu jich zmocnit úhradou mlynářova dluhu. Ten pak na smrtelné posteli svého věřitele proklel. Hyksa přišel o všechen svůj majetek, zůstala mu jen louka, která se stala jeho peklem.
Po smrti pobíhal po přilehlé stráni v podobě ďábla, strašně naříkal a křičel. Louka si tak vysloužila jméno "Hyksovo peklo".
