Nejmenší patří do čeledi slepanovitých. Na první pohled si jejich růžové tělo bez očí snadno spletete s žížalou či červem a jejich maximální délka se měří v centimetrech.
Souboj o největšího hada zatím nemá jasného vítěze. Nejdelším oficiálně změřeným hadem je asijská krajta mřížkovaná (Python reticulatus) s délkou 9,76m, ulovená v roce 1912.
Kolující historky o patnáctimetrových hadech se nepodařilo potvrdit, přestože na živého či mrtvého hada s délkou přes 10m vypsal odměnu 5 000 dolarů už Theodore Roosewelt a stejné podmínky má i odměna Newyorské zoologické společnosti, která je dnes už 50 000 dolarů. Nejmohutnějším hadem je pro změnu anakonda velká (Eunectes murinus), která při délce přibližně devíti metrů vážila 227 kg, zde je ale pravděpodobnost ještě těžších exemplářů vysoká.
Nejrychlejším hadem je patrně mamba černá (Dendroaspis polyepsis). Dokáže se na kratší vzdálenost plazit rychlostí až 20km/h, některé zdroje dokonce mluví o rychlosti 26km/h. Vzhledem k tomu, že je jedovatá a poměrně agresivní, jde ve výsledku o dost nepříjemného protivníka. Hadí výpad (kdy natáhne přední část těla) má rychlost přibližně 4m/s.
V kategorii nejjedovatější hadi není (a patrně nebude) o vítěze nikdy přesně rozhodnuto, protože účinky hadích jedů jsou individuálně. Do "vražedné pětky" patří dva druhy vodních hadů vodnářů (rodu Hydropsis a Enhydrina), na souši vedou australští hadi - taipan velký (Oxyuranus scutellatus), smrtonoš zmijí (Acanthopihs antractius) a některé pakobry. Nejvíce jedu měl jedinec chřestýše texaského (Crotalus astrox), z něhož se podařilo získat 1,5g jedu (např. naše zmije mají maximálně 40mg jedu.)
Největší jedové zuby mají zmije a chřestýši a kompenzují tím náskok hadů se silnějším jedem. Africká zmije gabunská (Bittis gabonica) má jedové zuby dlouhé až pět centimetrů.
Největší hladovkáři jsou krajty. O hladovění v přírodě přesné údaje nemáme, vedou proto jedinci chovaní v zoo. Krajta mřižkovaná (Python reticulatus) dokázala hladovět 910 dní, ale poté pošla. Nejdelší úspěšnou hladovku tedy drží africká krajta písmenková (Python sebae) s doloženými 870 dny. Podle posledních poznatků navíc dokáží krajty při hladovění atrofovat nepotřebné vnitřní orgány, a výrazně tak zpomalit metabolismus.
Nejpočetnější skupinou hadů je čeleď užovkovitých (Colubridae), kde je popsáno více než 2 000 druhů. Počet druhů se ale stále mění, a to nejen zařazením nových, ale také přesuny podčeledí či rodů do jiných skupin.
České rekordy jsou mnohem jednodušší, protože u nás žije ve volné přírodě jen pět druhů hadů. Nejdelší je užovka stromová (Elaphe longissima), která na našem území dorůstá až 1,9 m, jediným jedovatým hadem je zmije obecná (Čipera berus).
Zdroj: Svět
