Kalendárium – Victor Hugo

Victor Hugo* 26. února 1802 – † 22. května 1885

Když se o někom řekne, že je to nenapravitelný romantik, nebývá to vždy lichotka. I o Hugovi říkali, že je romantik. Mínili tím, že je patetický mluvka, směšný snílek a laciný fantasta.

Ale on romantismus chápal jako „snahu ukázat krásu i šerednost všeho, co patří k životu, ke světu, k člověku: vznešenost i grotesknost, hrůzu i šaškovství.“ Narodil se, když Francii vládl císař Napoleon Bonaparte. Zažil vládu Ludvíka XVIII., Karla X., revoluci roku 1830 i vládu Filipa Orleánského. Viděl příliš mnoho bídy a utrpení. Z monarchisty se stal republikán. „Republika bude svatým spojenectvím všech Francouzů dneška a všech národů zítřka v duchu demokracie,“ volal nadšeně. A když se Ludvík Napoleon, prezident druhé francouzské republiky, jež se zrodila z barikád bouřlivého roku 1848, po třech letech prohlásil císařem, postavil se proti němu. Ten boj prohrál a musel utéci. Devatenáct let žil v exilu. Nezlomený, neústupný, stále stejně pichlavý.

„Obědvali jsme spolu. Obdivoval jsem vaše umění vázat kravaty. Škoda, že stejné uzly umíte vázat na oprátku.

Až se vrátí svoboda, vrátím se i já,“ sliboval Victor Hugo. Vrátil se až po Napoleonově pádu v roce 1870. „Chci být zvučnou ozvěnou svého století,“ říkal. A také jí byl. Svým životem i svým dílem.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.