Chrudimka.cz - kulturní a informační portál pro východní Čechy

Úterý 24. října 2017
Velikost písma
  • Zvětšit písmo
  • Výchozí písmo
  • Zmenšit písmo
Banner
Facebook Chrudimka Google+ Chrudimka Twitter Chrudimka
Titulka Kultura Literatura Naděje na lepší zítřky

Naděje na lepší zítřky

Email Tisk

Hana Hindráková - Děti nikohorecenze knihy
Hana Hindráková - Děti nikoho

Kniha, která vám často vžene slzy do očí, budete s ní prožívat chvíle, kdy se budete cítit na dně, avšak stále si musíme v sobě pěstovat víru v lepší zítřky, stejně tak to měly i hlavní postavy příběhu, o němž bude tato recenze.

Představím vám titul, jenž v sobě ukrývá snad všechny hrůzy lidského života, ať už se jedná o drogy, sexuální zneužívání, alkohol a spousty dalších. Garantuji vám, že při čtení vám budou vstávat chlupy hrůzou, navíc vše působí velice realisticky. Děj se totiž odehrává v africké Keně a jak všichni víme, v Africe jsou dosti drsné životní podmínky, což potvrzuje i tento příběh. Ten vypráví o životě 4 „rodin“ nezávisle na sobě, jejichž životy se nakonec propojí. Děti ze dvou rodin nečekaně rychle osiří, další dívka pochází z pomalu se rozpadající rodiny a poslední dívka je vychovávána starou léčitelkou. Všechny děti se nakonec schází na ulici v Nairobi, kde jsou nuceny se postarat samy o sebe. Některým se to daří lépe, jiným téměř vůbec. Nicméně to už by k nastínění toho, co se v knize děje, asi stačilo. Můžete se tedy těšit na emotivní zážitek. Abych pravdu řekla, tak se mi líbily postoje, jež ve svém životě zaujaly některé postavy. Pokud chcete zažít s hlavními protagonisty tohoto románu jejich životní příběhy, postačí vám k tomu, abyste otevřeli tuto krátkou, poutavou a velice čtivou knihu. Věřte tomu, že to rozhodně stojí za to, neměla by v žádném případě uniknout vaší pozornosti.

Jak je již z úvodního odstavce zřejmé, autorka v této knize sází na psychologizaci děje a postav, ale také na reálnost příběhu. Zajímavé je nahlížení děje ze sociologického hlediska. Vypozorovat můžeme různé vzorce chování vůči ostatním lidem. Afrika je hojně diferencována, jak v rámci ekonomiky, tak i v rámci osobního původu. Přesně to je ten faktor, jenž může dodávat příběhům jistý punc a lesk, i když mnohdy spíše v negativním smyslu slova. Uchvátilo mě, jakým způsobem autorka téma uchopila. Zaujal mě i její styl psaní, dokázala si hrát se slovy a se situacemi, ač byl příběh často hodně surový, autorka to dokázala popsat tak, že mi hrubost nevadila. Možná to bylo zapříčiněno tím, že se v těchto pasážích příliš nevyžívala a raději vždy posunula své vyprávění zase o kus dál.

Kniha Děti nikoho, již bych vám prostřednictvím této recenze ráda představila, vyšla v roce 2012 v nakladatelství Alpress, a to v edici KLOKAN. V roce 2017 se kniha dočkává elektronického zpracování, o něž se postaral portál Palmknihy.cz. Pokud vás recenze chytne za srdce a budete si chtít tento silný příběh přečíst, můžete si jej pořídit zde.

S literárním uměním Hany Hindrákové jsem se již setkala v knize Lovci lebek, kde si mě autorka získala a já od té doby nesmírně toužím přečíst každou její knihu. Je to zvláštní, ale je to tak. Jsem ráda, že jsem se po čase opět dostala k nějaké její knize a zároveň mě nesmírně těší, že to jsou zrovna Děti nikoho, jež mě zaujaly již svou poutavou anotací. Je to až neskutečné, co dokáže anotace se čtenářem udělat, mě dokázala navnadit do takové míry, že si to nikdo snad ani neumí představit. Když k tomu přičteme ještě působivou obálku titulu, na níž můžeme vidět výjevy z vyprahlé africké savany, na níž stojí pětice dětí, tomu celému ve vrchní části vévodí usmívající se krásná černošská dívka. Mezi oběma výjevy je vyveden velkými bílými písmeny název knihy, jenž koresponduje s obsahem celé knihy. Ihned pod názvem je menšími černými písmeny uvedeno jméno autorky a v levé dolní části můžeme najít logo nakladatelství a edice. Musím říci, že od této chvíle bude pro mě mít logo edice KLOKAN stejný význam jako jiné edice, jež aktivně sleduji a čtu. S touto knihou se pro mě stala puncem kvality a dobrého počtení.

Celý příběh je rozdělen do několika částí, z čehož každá vypráví o jiném roce života hlavních protagonistů. Můžeme tedy sledovat s určitým odstupem jejich životy a osudy. Každá etapa jejich životů je něčím charakteristická, v některé je význačná smrt, v jiné naděje na záchranu, v další pak pád na dno, nakonec jistá jiskřička naděje a třeba i záchrana. To se však dozvíte jen ve chvíli, kdy se začtete. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že mě vyprávění zasáhlo a mnohem více jsem začala přemýšlet o svém vlastním životě, ale také o tom, co bych dělala, kdybych byla na místě hlavních hrdinů. Čtení bylo tak strhující, že mě na samém počátku polapilo a nepustilo do té doby, dokud jsem se nedočetla do úplného konce. Až teprve, když jsem odhalila, jak to vše dopadlo, moje dušička byla uklidněna. Aby to nevyznělo tak, že se v knize nacházejí jen negativní situace a pocity, což tak rozhodně není, mohu vás navnadit na chvíle plné lásky, radosti z příchodu nového života, šťastná opětovná shledání, ale jistě objevíte i spoustu dalších okamžiků plných pozitivní euforie. Celý román je odvyprávěn chronologicky přesně tak, jak se postupně odehrával. Avšak díky tomu, že se zde prolínají životní osudy hned několika hrdinů, můžeme mluvit o paralele. Objevují se zde však i prvky retrospektivy, a to zejména ke konci vyprávění, kdy hlavní hrdinové vzpomínají, i když občas velice neradi, na svoje dětství.

Při čtení příběhu jsem si povšimla autorčiny snahy o distancování se od příběhu, avšak zachytila jsem jednu pasáž, v níž se objevuje její jméno. Možná právě tento záměr autorky zafungoval na moji interpretaci tak, že se příběh musel stát a ona mu aktivně přihlížela. Román je odvyprávěn objektivní er-formou a obohacen o velké množství dialogů, jež dodávají již tak živému příběhu ještě větší spád. Na knize mě zaujala její strukturovanost, vždy tak krásně víme, kde a s jakou postavou se právě nacházíme. Každý příběh tedy funguje sám o sobě a často se vzájemně doplňují. Zpočátku mě střídání úhlů pohledů vyvedlo z míry, ale nakonec jsem jej ocenila a teď v něm spatřuji jisté kvality, protože drobečky tvoří velký orámovaný celek. Děti nikoho jsou věnovány čtenářům, kteří si rádi přečtou silné příběhy o osudech lidí, již neměli takové štěstí, jako máme my v civilizované Evropě. Při čtení budete často napjatí k prasknutí a rozuzlení se dočkáte až na konci, tomu věřte. Kniha dokáže díky věrohodným a často velice barvitým popisům prostředí, ale i jednotlivých situací aktivovat čtenářovu fantazii, což je opět znakem jisté reálnosti příběhu. Pokud tuto knihu vezmete do ruky, garantuji vám, že určitě nebudete zklamáni.

Celé vyprávění je vepsáno do 7 částí, jež jsou označeny roky, v nichž se děj odehrává. Vše je pak zakončeno krátkým epilogem. Kapitoly zde nejsou číslovány, vždy je pouze v pravém horním rohu uvedeno, kde se budeme nyní nacházet. Podle toho pak můžeme snadno rozeznat, čí život budeme aktuálně sledovat. Jednotlivé kapitoly jsou vcelku krátké a možná by se dalo i říci, že čím více se blížíme ke konci, tím kratší jsou. Na konci si pak můžeme povšimnout oddělování dějových linií, jelikož jsou již všechny osudy propletené, často dochází k vyprávění několika životních příběhů v jedné kapitole. Zde bylo nutné vytvořit příběhový přechod a autorka si s tímto poradila vynecháním jednoho řádku. Na to, kolik let můžeme v knize pozorovat a u kolika lidí, kniha je vcelku krátká, v elektronické podobě má 199 slajdů, v té papírové pak očekávejte pouhých 189 stran. Jak jsem již psala, děj je sám o sobě naprosto strhující a čte se tedy velice dobře a hlavně rychle. Zdatný čtenář tuto knihu zhltne za odpoledne.

Nedá mi to a vyzdvihnu ještě jazykové zpracování knihy. Autorka kromě českého jazyka knihu ozvláštnila ještě výrazy z domorodého jazyka Keňanů. My tak můžeme načerpat atmosféru Afriky i po této stránce. Abych pravdu řekla, ještě teď mi před očima vystupují některé výrazy. Po gramatické stránce byla kniha zpracována naprosto brilantně a nezaznamenala jsem v ní jedinou chybičku.

Moje subjektivní hodnocení je ryze pozitivní. V knize není nic, co bych vytkla. Jsem nadšena a nesmírně si vážím toho, že jsem si mohla přečíst další knihu autorky, již jsem si oblíbila. Tento příběh mě naprosto pohltil a chytil za srdce. Donutil mě přemýšlet sama nad sebou, což považuji za přidanou hodnotu. Navíc příběh plynul bez jediného zádrhelu a četl se téměř sám. Jelikož mě i tentokrát autorka dokázala strhnout na svou stranu, mohu již teď říci, že se neskutečně těším na okamžik, kdy se pustím do další její knihy. Ač pro mě často četba byla vcelku psychicky náročná, protože jednotlivé situace byly vypsány dosti realisticky a já si připadala, jak kdybych stála po bohu hlavním hrdinům a procházela jejich životními útrapami, ale i radostnými okamžiky společně s nimi, musím říci, že jsem si ji velmi užila. Za zajímavý čtenářský zážitek dávám knize nádherných a zasloužených 100 % a budu ji vřele doporučovat dál, protože prostě stojí za přečtení. Ráda bych tento titul doporučila všem, kteří si rádi přečtou ne zrovna růžové životní příběhy, ale také milovníkům sociálních a psychologických románů, v nichž se občas naskytne nějaká ta akce.

 

HODNOCENÍ: 100 %

 


Hana Hindráková - Děti nikohoNázev:                               Děti nikoho
Autor:                                 Hana Hindráková

Vydavatel/výrobce:         Alpress
Rok vydání:                      2012

Počet stran:                      200
Vazba:                                vázaná s přebalem

EAN:                                   9788074660771
ISBN:                                  978-80-7466-077-1

E-shop:                              kniha www.alpress.cz

                                             e-kniha www.PalmKnihy.cz

Databáze knih:                  www.DatabazeKnih.cz

 


PalmKnihy
PalmKnihy
- Největší a nejstarší obchod s elektronickými knihami v České republice. Jednoduše, pohodlně a rychle přímo ve všech dostupných formátech. Více než 11.000 e-knih na jednom místě.

Autorčin blog

Aktualizováno ( úterý, 25 duben 2017 12:19 )  


Banner
Banner

Facebook portálu


Probíhající soutěže

SOUTĚŽ o vstupenky na VISACÍ ZÁMEK do R-klubu Chrudim

SOUTĚŽ o fantasy knihu SHANNAROVY ELFEÍNY

SOUTĚŽ o deskovou hru ŠNEČÍ ZÁVODY

SOUTĚŽ o rodinnou hru ZAHRADA

SOUTĚŽ o tři dětské knížky z Nakladatelství PORTÁL

SOUTĚŽ o deskovou hru TAKENOKO a vstupenky na FESTIVAL HER A HRAČEK PRO MALÉ I VELKÉ v Pardubicích

SOUTĚŽ s firmou AL ANDALOUS o měsíční zásobu skvělých oříšků

SOUTĚŽ o deskovou hru POZVEDNĚTE ČÍŠE

... a mnoho dalších zde 

Reklama

Banner

Citát

Aforizmus je posledním článkem dlouhého řetězu myšlenek.

EBNER – ESCHENBACHOVÁ


Reklama

Banner
Banner
Banner