Chrudimka.cz - kulturní a informační portál pro východní Čechy

Středa 13. prosince 2017
Velikost písma
  • Zvětšit písmo
  • Výchozí písmo
  • Zmenšit písmo
Banner
Facebook Chrudimka Google+ Chrudimka Twitter Chrudimka
Titulka Kultura Literatura Pád až na dno, nebo...?

Pád až na dno, nebo...?

Email Tisk

Barbara Wood - Země odpoledního sluncerecenze knihy
Barbara Wood - Země odpoledního slunce

Děj knihy, kterou bych vám ráda představila v následujících odstavcích, se odehrává v letech 1920 až 1923. Vypráví příběh 20leté Elizabeth Van Lindenové a Nigela Barnstabla. Ten si zpočátku pohrává s myšlenkou, že po svém otci zdědí panství i se vším, co z toho plyne. Závěť jej však vyvede z omylu a on je nucen se nad sebou zamyslet a udělat kroky důležité k osvobození se z okovů, jež jej drží „doma“. Nalodí se na parník Mauretania, kde se protnou cesty obou mladých lidí.

Manželství Elizabeth a Nigela však není šťastné a v tu chvíli nastávají hlavně pro mladou ženu velké problémy. Ve dvacátých letech minulého století nebylo možné z manželství ustoupit. Jak tedy má Elizabeth proti svému despotickému muži bojovat? Co vše bude nucena udělat? Čeho se bude muset vzdát? Začtěte se do tohoto skvostného díla a najděte odpovědi na své otázky. Barbara Woodová je jednou z nejoblíbenějších autorek píšící romány pro ženy. Její knihy jsou celosvětově opěvované a Země odpoledního slunce se zajisté v brzké době bude také pyšnit různými oceněními. Má totiž velký potenciál stát se bestsellerem ve světovém měřítku. Román je neskutečně poutavý, čtivý a strhující. Příběh vás možná zarazí svou obsáhlostí, vše se odehrává na 552 stranách a můžeme si povšimnout několika úhlů pohledů, které se prolínají. Příběh se skládá z prologu a 36 kapitol. Ač je kniha opravdu hodně obsáhlá, díky rychlému spádu ji budete mít přečtenou během pár večerů. Pokud milujete historické romány pro ženy nejen s romantickou, ale i psychologickou zápletkou, toto je dílo určená právě pro vás.

Baronce nevadilo, že se syn vyjádřil o Nigelovi tak kriticky, ale bolelo ji, že jí nevěnoval jediné slovo. Rupert se cítil podobně. Chvíli uvažoval, co dopis vlastně říká, a když pochopil, zmocnilo se ho hluboké zklamání. Otci nešlo ani tak o to, aby panství dostal on, ale aby ho vzal Nigelovi. V té chvíli ho opustil vděk a hrdost na vlastní schopnosti a zachvátila ho malomyslnost.“ (s. 20)

Kniha Země odpoledního slunce je jednou z mnoha knih, které napsala tato světoznámá americká autorka. Z díla je to zřejmé již po přečtení několika počátečních stránek, že jej sepsal někdo, kdo své práci rozumí a už ji dělá dlouho. Povšimnout si můžeme zejména obratnosti autorčina jazyka, kterou dokázala pozvednout své vyprávění na vyšší úroveň. Ať už se jedná o prolínání jednotlivých příběhů, střetávání se s ostatními postavami a popis jejich mnohdy hodně zašmodrchaných osudů. Příběh monitorujeme z pohledu několika postav, ale vypravěč je zde pouze jeden. Ten celé dění sleduje zpovzdálí stejně tak jako čtenář. Ve vyprávění najdeme spoustu emocí, neskutečných zvratů, dobrodružných okamžiků a nepochybně i velké množství lásky, ať už naplněné nebo nenaplněné. Příběh vás nadchne, na počátku se velice snadno začtete a nadšení vás zajisté bude držet až do posledních stránek příběhu. Na stagnaci vyprávění můžete zapomenout, bavit vás bude po celou dobu čtení.

Copak zapomněla na noc uhasit oheň na vaření? Ve vesnici postavené ze starého dřeva a suchých palmových listů hrozil požár dnes a denně.“ (s. 149)

Kniha Země odpoledního slunce, jíž je celá tato recenze věnována, vyšla v originálu (Land of Afternoon Sun) v roce 2016. U nás se o její vydání zasloužilo nakladatelství Ikar. Pokud vás uhrane dobrodružství nebo troška lásky a budete si chtít román přečíst, můžete si knihu pořídit zde.

Zatímco ELizabeth spala a ženy něco zpěvavě mumlaly, slunce zapadlo za hory a do pouště se vplížily dlouhé stíny. Luisa se pátravě dívala Codymu do tváře. Seděl u seňory, ačkoli nebyl jejím manželem, měl také utrápenou duši a jeho předkové leželi daleko na severu mezi zasněženými borovicemi.“ (s. 235)

Země odpoledního slunce pro mě byla láskou na první pohled. Do kolen mě dostal uhrančivý pohled ženy na obálce. Sice na nás hledí z profilu, ale i tak je moc krásná. Z obálky vyzařuje dobová atmosféra a představuje nám i vcelku nehostinné prostředí, v němž se vše odehrává. To stejné naznačuje i název knihy. Obojí pak krásně dotváří celý děj knihy. Než jsem knihu otevřela, byla jsem hodně natěšená, protože jsem zatím žádnou knihu od Barbary Woodové nečetla, i když vím, že jsou skvostem. O tom mě přesvědčila i Země odpoledního slunce a já teď toužím po dalších a dalších dávkách. Graficky je kniha zpracována velice dobře, setkáváme se s velkými patkovými písmeny, jež se velice dobře čtou. Tento fakt byl přidanou hodnotou a já si tak mohla užívat nevšední romantickou, historickou a velice dobrodružnou jízdu.

Začala vyprávět, jak za ní Nigel přišel tři dny po potratu do pokoje. Cody tiše poslouchal. Slova jí působila fyzickou bolest, a když popisovala, jak ji schválně dloubal do oteklé tváře, tahal ji za vlasy a vykládal, že si potrat zavinila sama a musí si zapamatovat, kdo je jejím pánem, každou chvilku se odmlčela.“ (s. 347)

Tento román je hodně dlouhý, ale velice strhující a moc dobře se mi četl. Zdatnému čtenáři postačí opravdu jen pár večerů a prožije s hlavními hrdiny vše, od radostných chvilek až po ty smutné. Celý příběh je rozdělen do 4 částí, každá z nich se odehrává v jiném roce. Jednotlivé kapitoly jsou vcelku dlouhé, a proto se v nich setkáme s velkým množstvím předělů, bez nichž by vyprávění mohlo začít stagnovat. Konstrukce, na níž stojí celý příběh, se může zdát velmi komplikovaná, ale vůbec tomu tak není. Nestřídají se zde pohledy různých osob, spíše jako distancovaní pozorovatelé budeme přihlížet dění. Dílo je kompletně odvyprávěno ve spisovné češtině. Celý román stojí na chronologickém vypravování děje, občas se objeví sem tam nějaká paralela, ale častější jsou retrospektivní vzpomínky, bez nich by to nebylo ono.

Nigel se otočil na patě a odešel a Gonzales se za ním dlouho díval. Co ostatním řekne? Byli to jen prostí zemědělci, kteří se poctivě snažili vydělat si na živobytí. Brzy budou nákupčí chodit jenom k tomuhle vysokému, arogantnímu mladíkovi v luxusních šatech.“ (s. 441)

Jak jsem již poznamenala výše, příběh je sledován z pohledu objektivního vypravěče. Toho je docíleno pomocí er-formy, jež je oživena velkým množstvím dialogů mezi jednotlivými postavami. Při čtení budete neustále přemýšlet o tom, proč se vše událo tak, jak se událo. Bohužel jsou některé situace hodně smutné, což můžeme zaznamenat v některých ukázkách výše. V knize jsou také hojně používaným prvkem popisy, ať už se jedná o ty místní, osobní nebo třeba situační. Bez nich by to prostě nešlo. Tyto popisy trošku zpomalují rychlost příběhu, která je často nezávratná.

Daleko v kaňonu Mesquite, zahaleném mlžným oparem s prosvítající duhou, v hlubokém stínu palem a topolů, pracovala u bublající bystřiny, z které indiáni odedávna brali vodu, stará osamělá žena.“ (s. 9)

Moje subjektivní hodnocení Země odpoledního slunce je ryze pozitivní. Kniha má hodně co říci. Ukrývá v sobě mnohá poselství, když je čtenář správně rozkóduje, může v románu najít mnohá ponaučení. Celkové zpracování knihy shledávám za zdařilé, a to jak po stránce grafické, typografické, jazykové i gramatické. Autorka zpracovala zajímavý dramatický příběh, jenž je plný lásky, očekávání, dobrodružství a cest za naplněním vytyčených cílů. Při čtení se tedy čtenář pobaví, zasměje, zamyslí, ale třeba i popláče. Tak variabilní jsou emoce, jež se v knize objevují. Román bych doporučila všem ženám, ale rozhodně si v ní najdou své i muži. Pokud milujete historické knihy a nevadí vám romantická nitka, rozhodně se do knihy pusťte, v žádném případě nebudete litovat. Já osobně jsem jí uchvácená. Titul hodnotím zaslouženými nádhernými 100 % a budu jej vřele doporučovat dále, protože si to zaslouží.

 



Název knihy:                     Země odpoledního slunce
Barbara Wood - Země odpoledního slunceAutorka:                             Barbara Wood
Originální název:              Land of Afternoon Sun
Překlad:                              Milena Pellarová

Žánr:                                    Literatura světová, Pro ženy, Historie
Datum vydání:                   2017
Počet stran:                        552
Nakladatelství:                   IKAR

Formát:                                135 × 207, vázaná
EAN:                                     9788024930473
ISBN:                                    978-80-249-3047-3

E-shop :                                http://www.Bux.cz

Databáze knih:                    www.databazeknih.cz

 

IKARIkar je orientován především na ženské čtenářky, kterým nabízí romance, společenské romány a memoáry, kuchařky nebo rádce; zajímavým projektem je i řada historických biografií z Habsburské monarchie. Mezi zavedené a celosvětově úspěšné autory Ikaru patří Danielle Steel, Joy Fieldingová, Rosamunde Pilcherová, Barbara Woodová, Erich Maria Remarque, Lion Feuchtwanger či Johannes Mario Simmel; z českých autorů např. Klára Janečková, Hana Marie Körnerová.

 

                    EMG

Euromedia Group, k. s.,
(dále jen EMG) patří mezi nejsilnější a největší firmy podnikající v rámci knižního trhu v České republice. Vlastní nakladatelské značky Knižní klub (od r. 1992), Odeon (od r. 1999), Ikar (od r. 2000), Universum (od r. 2000) a YOLI (od r. 2014). Jednotlivé nakladatelské značky EMG svým zaměřením usnadňují čtenáři orientaci. Majitelem EMG je společnost Arraviet, s.r.o.

  Autorčin blog

Aktualizováno ( pondělí, 24 duben 2017 18:06 )  


Banner
Banner

Probíhající soutěže

SOUTĚŽ o tři balíčky dobrot od MLSNÉHO PECIVÁLA

SOUTĚŽ o sakra pálivé CHILLI dobroty

SOUTĚŽ o knihu U2 - minulost, přítomnost, budoucnost

SOUTĚŽ o rodinnou hru DAWAK

SOUTĚŽ o pivo SMOKED IRON z nitra Železných hor

SOUTĚŽ o karetní hru RED 7

SOUTĚŽ o turistického průvodce - THAJSKO z řady Rough Guides

SOUTĚŽ o tři knihy Františka KOTLETY

SOUTĚŽ o kooperativní deskovou hru ZOMBICIDE - Černý mor

SOUTĚŽ o knihu ČARODĚJNICE: Salem, 1692

SOUTĚŽ o autorské výrobky z dílny Lucie Ernestové - DUHOVÁ KOČKA

... a mnoho dalších zde 

Reklama

Banner

Citát

Jediná vděčná myšlenka k nebesům je již dokonalou modlitbou.

LESSING


Reklama

Banner