Staré a památné stromy Chrudimska IV. – Lípa srdčitá

Lípa na Lipce
Lípa na Lipce

Lípy tvoří téměř polovinu všech památných stromů v naší republice.

Podobně je tomu i na Chrudimsku, kde lípy jsou nejčastěji chráněnými stromy, ale 30 vyhlášených lip tvoří jen čtvrtinu ze všech památných stromů. Jako původní druhy u nás lípy rostou dvě: lípa srdčitá a lípa velkolistá.

Oba druhy lip jsou odpradávna využívány člověkem. Slované uctívali lípu spolu dubem jako posvátné stromy. V době českého národního obrození však buditelé dali přednost lípě, která je od roku 1848 považována za národní strom. Lípy byly často vysazovány v blízkosti lidských sídel, na návsích, jako rodové stromy (tj. při založení statku nebo narození prvního syna), jako připomínka nějaké události, doprovod křížků, ale i jako aleje podél cest. Naši předci věřili, že lípa odhání zlé duchy. Jisté je, že živý strom nejednou zabránil šíření požáru nebo svedl nebezpečný blesk.

Na Chrudimsku výrazně převažuje mezi památnými stromy lípa srdčitá s celkem 27 kusy nad lípou velkolistou, která je chráněna jen ve třech exemplářích. Nejmohutnější lípou srdčitou na Chrudimsku je lípa v obci Lipka u Horního Bradla rostoucí jižně od bývalého zámečku na východním kraji obce při staré úvozové cestě vedoucí k hrobce, bývalých majitelů panství Kustošů. Tato zdravá, pěkně rostlá lípa má obvod 904 cm. Její věk je odhadován až na 800 let, což by znamenalo, že zde rostla již  v roce 1303, z kterého pochází nejstarší písemná zmínka o tvrzi na Lipce. Ostatně jméno obce Lipka připomíná, že lípa k této obci vždycky patřila. V říjnu 2016 tato lípa získala titul Strom roku 2016 s počtem 55 367 hlasů. V tomto ročníku se v rámci ankety sbíraly i staré mobily. Pro lípu bylo sebráno a odevzdáno 2 173 mobilů. Díky nim obec Horní Bradlo získala solární nabíječku mobilních telefonů, kterou do ankety věnovala společnost Asekol. V únoru 2017 se  lipecká  lípa účastnila soutěže Evropský strom roku 2017. V této soutěži s počtem 14 813 hlasů získala 3. místo. V rámci kampaně navštívil 17. února 2017 lípu na Lipce  britský „lovec stromů“ Rob Mc Bride.

Lípa v Luži
Lípa v Luži

Mezi dalšími exempláři lípy srdčité je podle obvodu kmene zajímavá lípa rostoucí u vstupu do zahrady zámečku v Hrochově Týnci. Tato lípa má obvod 790 cm, ale jedná se o kmen větvící se velmi nízko nad zemí. Proto by druhé místo podle velikosti obvodu kmene mělo připadnout lípě rostoucí na východním okraji Kvasína s obvodem 710 cm, která je zajímavá zvláštním boulovitým kmenem. Skupinu nejmohutnějších lip uzavírá strom s obvodem téměř 700 cm. Je jím lípa ve Vojtěchově rostoucí na západním okraji obce u čp. 65. Tato rovnoměrně rostlá zdravá lípa mohla být před 300 lety vysazena jako rodový strom. Jako rodový strom byla určitě vysazena i Svárovská lípa, která roste severovýchodně od Trhové Kamenice v místě zvaném Svárov. Lípa s obvodem 530 cm byla vyhlášena památným stromem až v roce 2015 a dostala jméno Maruška. Podle rodové tradici jí totiž vždy dědily ženy.

Zajímavý původ má i Drachtinská lípa rostoucí na severním okraji Hlinska. Údajně byla vysazena spolu s dalšími třemi lípami do čtyř světových stran kolem křížku. Do dnešních dnů se u křížku dochovala jen jedna lípa s obvodem 590 cm. Bohužel její zdravotní stav je velmi špatný, lípa dříve dvakrát vyhořela a je napadena dřevokaznými houbami. Z dalších lip připomeňme alespoň lípu v Nových Hradech, na západním okraji obce za kostelem; na jižním okraji Hněvětic, v Holíně u Kovářova, v Záboří u Proseče, v Dolívce u Předhradí, na poloviční cestě z Předhradí do Dolů nebo lípu rostoucí v údolí Krounky východně od Předhradí.

Na Chrudimsku je jistě více starých a pěkných lip, které by si zasloužily pozornost, vždyť rostou téměř na každé návsi. Zvláště v roce 1919 byly lípy vysazovány k výročí vzniku samostatné republiky. Ale o těch si povíme více až v příštím dílu.

 

Lípa v Hrochově Týnci
Lípa v Hrochově Týnci

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.