Tajemný dům s historií
recenze knihy Poslední výročí
Většina z nás touží mít krásný dům či byt, jenž zaznamenal kus našeho života, a dokonce třeba i větší část lidské historie. Někteří z nás však touží po tom, aby jejich dům měl i svůj vlastní příběh, jenž si bude žít svým vlastním životem.
V knize Poslední výročí si o jednom takovém dobrodružství můžeme přečíst. Chvilkami budeme tajit dech, budeme přemýšlet, proč se stalo to, co se stalo. Přesně takový příběh má dům, jenž je hlavním motivem, ale také hlavním důvodem toho, proč mají mezi sebou hrdinové tohoto příběhu otevřený spor, jenž nemohou žádným způsobem vyřešit. Mnozí jsou neústupní a to je jejich velkou chybou, jež jim znemožňuje domluvu. Všechno způsobí jeden jediný dopis a závěť. Co myslíte, podaří se jim nějakým způsobem problémy zažehnat? Pokud vás odpověď na tuto otázku, objevíte ji v knize, která se odehrává z velké části v současnosti. Příběh vyobrazuje ekonomickou a sociální situaci, jež panuje v Austrálii.
„Je ale správné ho přijmout? Sophie si dopis přečte ještě jednou a tolik se snaží být objektivní, vidět se očima tetičky Connie. Nakonec prodlí u postskripta. Domlouvá si, aby ho nebrala příliš vážně. Ovšemže z toho nic nebude. Vždyť je to jen legrace. Jenom takové příjemné povzbuzení.“ (s. 68)
Liane Moriarty je autorkou známých a velice oblíbených knih, jež jsou primárně určeny pro ženy. Nicméně své si v titulech najdou i muži. Stejně tomu je i u Posledního výročí. Všechny příběhy, jež má autorka na svém kontě jsou velice čtivé. Najdeme v nich většinou brilantní zápletky, jež oplývají jak prvky romantiky, tak i dobrodružství. Popsány jsou většinou osudy rodin, jež chytnou čtenáře za srdce. Upoutají jej hned na samém počátku a nepustí ho, dokud román nedočte do konce. Pokud máte rádi romantické příběhy s přidanou hodnotou, určitě by tento titul neměl uniknout vaší pozornosti.
V knize Poslední výročí se prolíná několik životních příběhů, většinou se jedná o osudy jedné rodiny, výjimkou je pouze Sofie, jež je bývalou přítelkyní Thomase, který je členem rodiny, o níž příběh pojednává. Jednotlivé úhly pohledu na situace, jež se odehrávají, se střídají. Každá kapitola je vyprávěna z úhlu jiné postavy. Jelikož je vypravěčů vcelku hodně, bude fajn, když si uděláte soupis vztahů mezi nimi. Bez takovéhoto seznamu se při čtení neobejdete tedy alespoň v případě, že nejste zvyklí na velké množství vypravěčů.
Přímočarost vyprávění od románu rozhodně nemůžeme očekávat. Jelikož se s každou kapitolou mění i úhel pohledu, může to na čtenáře působit nepřehledně, avšak na druhou stranu způsob, jakým autorka prolíná tyto útržky, je naprosto bravurní. Na knize mě však kromě způsobu vyprávění zaujala také obálkou, na níž si můžeme povšimnout zlaté etikety, jež nám oznamuje, že kniha patří do Edice světového bestselleru. Po jejím přečtení mohu konstatovat, že kniha potvrdila, že ocenění dostala právem. Obálka knihy hraje šedými barvami. Můžeme si povšimnout tříštící se skleničky naplněné vínem. To čtenáře navnadí, protože to odkazuje na nějaký nesvár či problém, jenž se v knize bude řešit. Když pak k tomu připočteme název románu a informaci Osud si s námi někdy prapodivně zahrává, má naprostou výpovědní hodnotu. A my tak přesně můžeme očekávat, co se tak v knize bude dít. O pravdivosti toho, co jsem si o titulu myslela, mě také ujistila oficiální anotace, již jsem si přečetla. Podle ní jsem pochopila, že kniha bude velice zajímavá a že by bylo škoda, kdyby mi unikla.
Příběh se čte téměř sám. Ač může chvilkami rušit střídání úhlů pohledu, není to nic strašného a navíc, po určité době se vám jednotlivé linie krásně propojí. Co se týče jejího zpracování, mohu říci, že je upravena po grafické stránce velice dobře. Tudíž mohu potvrdit, že vás rozhodně nebudou bolet oči. Písmena jsou krásně velká a patková, text tedy krásně vede čtenářovy oči a ten jej jen jednoduše vstřebává. Oceňuji to, že stránky jsou zpracovány a zarovnány podle platných norem, což text celkově zpřehlední. I z tohoto důvodu mohu tvrdit, že budete mít knihu přečtenou během pár chvilek i přesto, že má krásných 400 stránek. Pokud jste zdatným čtenářem, budete mít knihu přečtenou během pár večerů. Román je složen z 65 kapitol, ty jsou různě dlouhé, některé nemají ani půl stránky, jiné jsou obsáhlejší a čítají třeba stránek 20. Nicméně jsou tak poutavé, že je budete mít přečtené během chvilky. Celou knihu zakončuje poděkování autorky a poznámka překladatelky. Velice mě překvapilo, že kniha nemá žádný úvod, vše se rozjíždí až s počátkem vyprávění románu a my se tak postupně seznamujeme jak s historií domu, tak i s jednotlivými postavami. Z tohoto důvodu mi přijde, že je čtenář hozen do vody a je nucen se sám „učit plavat“.
Kniha Poslední výročí vyšla v originálu (The Last Anniversary) už v roce 2005. U nás se o její vydání postaralo nakladatelství Ikar, a to až v roce 2017. Pokud vás recenze zaujala, nebo máte rádi knihy od Liane Moriarty a rádi byste si tento zajímavý příběh s tajemnou zápletkou přečetli, můžete si jej pořídit zde.
Příběh je velice zajímavý tím, že se v něm můžeme setkat hned s několika literárními žánry, ale také s nejrůznějšími dopisy či výkladovými materiály. Abych pravdu řekla, v tomto ohledu mě zaujalo a překvapilo hned několik kapitol, v nichž se můžeme setkat buď s úryvky z dopisu nebo dokonce i některé kapitoly obsahují text průvodcovského výkladu o domě, jenž stojí na Ostrově počmáraných blahovičníků. Tyto „výkyvy“ jsou nevšední a abych se přiznala, snad jsem se s ničím takovým dříve nesetkala. Zpracování mě tedy zaujalo a mile překvapilo. V díle se objevuje obrovská nálož citů, emocí a spousty dalších, jež přidávají příběhu patřičný šmrnc. Vše je velice přímočaré a nedělá to při interpretaci žádné problémy. Za sebe mohu říci, že se při čtení určitě nudit nebudete. Při četbě se totiž budete muset hodně soustředit, aby se vám nepomotaly jednotlivé souvislosti a vztahy. Postavy se od sebe sice velice odlišují jak svým chováním, jednáním a vystupováním, tak i svým vyprávěním.
Dílo je tak propletené, že se vcelku špatně určuje kostra, na níž je celý děj vystavěn. Pod drobnohledem si však můžeme povšimnout toho, že jednotlivé kapitoly jsou vyprávěny chronologicky a obsahují mnoho retrospektivních vhledů do minulosti, ať už do minulosti ostrova, domu či života dané postavy. Jednotlivé kapitoly však na sebe navazují spíše paralelně. U několika kapitol si můžeme povšimnout toho, že dvě postavy ve dvou po sobě jdoucích kapitolách nahlíží jednu a tu samou situaci, akorát se na ni snaží pohlédnout z jiného úhlu pohledu. S tím také můžeme konstatovat, že při přechodech jednotlivých kapitol se děj trošku zpomaluje. Čtenář si díky tomu příběh mnohem více užije.
Celá kniha je odvyprávěna pomocí objektivní er-formy, jež je oživena množstvím dialogů mezi postavami. Zároveň si můžeme povšimnout i polopřímých řečí, jež zprostředkovávají čtenáři určitý vhled do myšlenek dané postavy. Obojí hodně přispívá ke zrychlení a oživení vyprávění. Objevuje se ale také množství popisů, můžeme najít historické, místní, situační, ale také charakterové. Všechny popisy jsou barvité, ale nijak čtenáře nezahlcují, spíše přispívají k nabuzení čtenářovy představivosti.
Moje subjektivní hodnocení této knihy je velice pozitivní a musím říci, že jsem si ji opravdu užila. Osobně jsem se čtením neměla žádný problém. Na velké množství postav jsem vcelku zvyklá, ale pro čtenáře, kteří nemají s tímto žádné zkušenosti, to může být problém. Myslím si, že by tedy bylo docela fajn, kdyby tento seznam byl na počátku knihy, aby čtenář nemusel při čtení příliš tápat, nebo si seznam sepisovat sám. Osobně jsem si četbu velice užila, moje očekávání se do puntíku vyplnila. Líbilo se mi, jakým způsobem byla kniha zpracována. Neměla jsem žádný problém ani s grafikou, ani se stylistikou a gramatikou. Při čtení mě nerušily žádné chyby, ani nesrovnalosti v textu. Kniha se mi tedy četla opravdu velice dobře. Román oplývá lehkostí a přečíst si jej můžete za jakýchkoliv okolností. Při četbě nepotřebujete mít žádné znalosti ani zkušenosti.
Vyprávění potěší každou romantickou duši, jež má ráda příběhy s drobnou záhadnou zápletkou a intrikami. Kniha má velký potenciál si najít velké množství čtenářů. Ztvárnění se mi líbilo natolik, že publikaci hodnotím nádhernými a zaslouženými 100 %, mohu vám ji vřele doporučit. Určitě stojí za přečtení a neměla by uniknout vaší pozornosti.
Název knihy: Poslední výročí
Autorka: Liane Moriarty
Překlad: Šárka Kadlecová
Žánr: Literatura světová, Pro ženy, Romány
Datum vydání: 2017
Počet stran: 400
Nakladatelství: IKAR
Formát: 155 × 235
EAN: 9788024933696
ISBN: 978-80-249-3369-6
E-shop : http://www.Bux.cz
Databáze knih: www.databazeknih.cz
Ikar je orientován především na ženské čtenářky, kterým nabízí romance, společenské romány a memoáry, kuchařky nebo rádce; zajímavým projektem je i řada historických biografií z Habsburské monarchie. Mezi zavedené a celosvětově úspěšné autory Ikaru patří Danielle Steel, Joy Fieldingová, Rosamunde Pilcherová, Barbara Woodová, Erich Maria Remarque, Lion Feuchtwanger či Johannes Mario Simmel; z českých autorů např. Klára Janečková, Hana Marie Körnerová.
Euromedia Group, k. s., (dále jen EMG) patří mezi nejsilnější a největší firmy podnikající v rámci knižního trhu v České republice. Vlastní nakladatelské značky Knižní klub (od r. 1992), Odeon (od r. 1999), Ikar (od r. 2000), Universum (od r. 2000) a YOLI (od r. 2014). Jednotlivé nakladatelské značky EMG svým zaměřením usnadňují čtenáři orientaci. Majitelem EMG je společnost Arraviet, s.r.o.
