Chrudimka.cz - kulturní a informační portál pro východní Čechy

Čtvrtek 14. prosince 2017
Velikost písma
  • Zvětšit písmo
  • Výchozí písmo
  • Zmenšit písmo
Banner
Facebook Chrudimka Google+ Chrudimka Twitter Chrudimka
Titulka Kultura Literatura Verše jako hojivý balzám na duši

Verše jako hojivý balzám na duši

Email Tisk

Pohlazení aneb Jak se rodí básničkaNevelká rozsahem, konejšivá obsahem. Tak se dá jednou větou charakterizovat knížka Pohlazení aneb Jak se rodí básnička, kterou letos přivedl na svět Vlastimil Doucha. Muž, který žije, přemýšlí a píše v Chrudimi – sluší se dodat. I proto si útlá sbírka básní a lyrizovaných vzpomínek zaslouží, aby se o ní (nejen) ve východních Čechách vědělo.

Autor zralého věku nabízí ve své prvotině procházku svým životem. Slovem veršovaným i vázaným skicuje události a příhody všedního dne, které na něj během dětství, dospívání i zralého věku silně zapůsobily, a zároveň vykresluje své pocity a myšlenky z nich. Ze vzpomínek na první lásku, rodinné dovolené na Šumavě, atmosféru letního večera či třeba na les zahalený do listopadové plískanice se rodí příměry a imprese sycené nostalgií, okouzlením či křehkou radostí: Tak spinkej moje princezničko / já víc než král jsem bohatý / když v dlani cítím tvoje líčko / když jsme spolu / já a ty, načrtává otcovskou lásku k malé Verunce v básni Princeznička.

Dost silně v knížce zaznívají smutné a zádumčivé tóny. Není divu: Vlastimil Doucha se na stezkách života dostal i do situací a psychických stavů, které mu daly zabrat. Opakovaně se potýkal s hlubokou depresí, zasáhl jej rozchod s milovanou dívkou, zraňuje ho uspěchaná a cynická dnešní doba. Stůňu má lásko, co se to stalo / proč cesta má se tak klikatí? / Vždyť sluníčko z nebe krásně hřálo / proč paprsky ji nezlatí?, ptá se naléhavě v básni Když duše pláče. Zármutku ale nikdy zcela nepodlehl. Spolehlivým pomocníkem v zápase o vnitřní vyrovnanost mu bylo a je právě psaní.

Na básničkách je sympatická autorova pokora a skromnost. Že dokáže veršovat, za to výslovně děkuje múzám. Navštěvují ho znenadání, vcházejí bez zaklepání a zdrží se jen chvíli. A on se cítí být jejich vděčným služebníkem. V básni Když políbí mě múza přiznává: Já bojím se, že rychle zmizí / vždyť lehká je jak motýlek / a plachá jako stádo laní / snad někdo jiný čeká na ni / je milenka i nevěrnice / co hlavu poplést dovede.

Typická je zakotvenost básniček v časoprostoru. Doucha je tvořil pod bezprostředním dojmem z konkrétní události či situace a ukládal je do šuplíku, kde se zvolna hromadily. Teprve po dlouhých letech se rozhodl sestavit z nich knížku – a verše vytahované z hlubin času upravoval jen nepatrně. Průvodní texty však většinou vznikly až dodatečně. Autor je v nich dost otevřený: čtenář se dokonce dozví o jeho neblahé zkušenosti s regresní psychoterapií. Ale temné řádky záhy střídají věty o majestátu přírody či platonické zahleděnosti do kolegyně, půvabné oddílové vedoucí na dětském táboře...

Knížku Pohlazení vydal třebíčský Akcent a stojí 189 korun. Seženete ji samozřejmě i v Chrudimi: v Pohodovém knihkupectví ve Filištínské ulici. Můžete si ji též objednat u autora (vlastimil.doucha@seznam.cz), který ji rád opatří pěkným věnováním.

Nebojte se složitých metafor, nezáživné abstrakce ani prapodivných slov. Tyhle básničky pochopíte, prožijete a doceníte! Vlastimil Doucha vás totiž zavede do důvěrně známého světa, v němž i ryzí smutek může zapůsobit jako balzám na duši.

Aktualizováno ( středa, 01 říjen 2014 20:01 )  


Banner
Banner
Banner

Probíhající soutěže

SOUTĚŽ o tři balíčky dobrot od MLSNÉHO PECIVÁLA

SOUTĚŽ o sakra pálivé CHILLI dobroty

SOUTĚŽ o knihu U2 - minulost, přítomnost, budoucnost

SOUTĚŽ o rodinnou hru DAWAK

SOUTĚŽ o pivo SMOKED IRON z nitra Železných hor

SOUTĚŽ o karetní hru RED 7

SOUTĚŽ o turistického průvodce - THAJSKO z řady Rough Guides

SOUTĚŽ o tři knihy Františka KOTLETY

SOUTĚŽ o kooperativní deskovou hru ZOMBICIDE - Černý mor

SOUTĚŽ o knihu ČARODĚJNICE: Salem, 1692

SOUTĚŽ o autorské výrobky z dílny Lucie Ernestové - DUHOVÁ KOČKA

... a mnoho dalších zde 

Reklama

Banner

Citát

Bezpráví se často dopouští ten, kdo nic nedělá, a ne ten, který něco tvoří.

MARCUS AURELIUS


Reklama

Banner