Cesty za dobrodružstvím – putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem
LEOŠ ŠIMÁNEK se po své první plavbě Tichomořím a severní Kanadou pustil do dalších dobrodružství. Podařilo se mu uskutečnit neobyčejné cestovatelské plány a dostat se do míst, kam zavítal jen málokdo.
Rozhodl se vyhýbat běžným turistickým trasám a stopem projet celým americkým kontinentem až na jeho nejjižnější cíp. Některé úseky urazil pěšky, jako „hobo“ na nákladních vlacích, s loděmi pašeráků, plul i v kánoi vydlabané z kmene stromu. Delší dobu žil mezi přátelskými indiány a měl tak možnost dobře poznat jejich kulturu a obyčeje.
Na své druhé plavbě napříč Jižním Pacifikem zažil celou řadu mnohdy i extrémních dobrodružství. Cestu tentokrát neskončil v Austrálii, nýbrž na Nové Guinei. Nejdřív se tam plavil po řekách, později vyrazil do vysokých, těžko přístupných hor, kde narazil na domorodce, kteří žili ještě jako za doby kamenné.
V této knize tedy autor popisuje své zážitky z dvouletého putování Severní a Jižní Amerikou. Dále pak plavbu Tichým oceánem až na Západní Novou Guineu, která trvala celý další rok.
Vyprávění je doplněno zatím převážně nezveřejněnými fotografiemi.
INFORMACE O KNIZE
Cesty, které Leoš Šimánek ve své nové knize popisuje, byly jedno velké dobrodružství, proto titul: CESTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM, s podtitulem Putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem.
Kniha je třetí z jeho autobiografické trilogie. Má formát 18×25 cm, pevnou vazbu, křídový papír, 160 stran se 130 barevnými fotografiemi a čtyřmi mapami. Doporučená cena je 348 Kč, možno ji zakoupit ve všech knihkupectvích nebo v internetovém knihkupectví autora www.leossimanek.cz. Zde jsou také k dostání všechny ostatní, doposud vyšlé knihy Leoše Šimánka na přání s jeho osobním věnováním. Objednané tituly budou zaslány na dobírku bez příplatku za balné a poštovné.
ÚVOD KNIHY
Uběhl víc než rok od doby, kdy jsme se s mojí ženou Lenkou, mladším bratrem Bédou a švagrovou Marcelou sešli v Orlických horách na chalupě po rodičích. Tenkrát jsem jim tam líčil své zážitky z nejobtížnější expedice mého života – plavby na člunech po řekách z Kanady na Aljašku, které jsem následně vydal v knize pod titulem SEVERSKOU DIVOČINOU. Když jsme se loučili, smluvili jsme si hned další setkání. Slíbil jsem, že příště budu vyprávět o svém putování z kanadského Severu až do Ohňové země a o druhé plavbě na plachetnicích napříč Tichým oceánem s cílem na Nové Guinei.
Do Orlických hor jsme dorazili v polovině června za překrásného letního počasí. Na naše setkání jsem s sebou přivezl několik set diapozitivů, abych v případě konkrétních otázek mohl doložit to, o čem budu povídat. Původně plánovaný víkend se dvojnásobně protáhl – tolik vzpomínek na tyto cesty se mi postupně vybavilo.
RECENZE KNIHY
Zážitky z dalekých cest
Cestovatel Leoš Šimánek uzavřel biografickou trilogii o svých expedicích a cestách v druhé polovině devadesátých let minulého století.
Nejprve s několika přáteli v knize SEVERSKOU DIVOČINOU – Stavba srubu u jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku. CESTOVÁNÍ JE MŮJ ŽIVOT – Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou Kanady doplňuje nyní CESTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM – Putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem .
Dohromady víc než tři roky trval proud zážitků. S německým a kanadským pasem cestoval na vlastní pěst, to jest maximálně úsporně. Když bylo možné, pomáhal při různých pracích místním farmářům a domorodcům.
Z mediálních prostředků se čas od času dozvídal, co se na druhé straně naší země mění – a byl mezi prvními, kteří se po roce 1990 vrátili zpět do své rodné vlasti. Tehdy se zvláštním plánem: poznat a procestovat Rusko od Ukrajiny až na Bajkal. Vzniklo seznámení s odvážnou spolucestovatelkou Lenkou, poté následovala svatba. Společně se synem, později i s dcerou, procestovali Kanadu, Aljašku, americký Západ, Nový Zéland, Havajské ostrovy, Austrálii a další. Vyprávěl o tom v České republice a německy mluvící Evropě ve svých diashows a vydávaných knihách.
Ale vraťme se k zážitkům na cesty, které nyní popisuje ve své nové knize a krabicím plných – v předešlých knihách většinou nepoužitých – diapozitivů. Fotografie u něj vyvolávaly další a další vzpomínky. Ze všeho nejvíc ho vždycky a všude zajímali lidé. Jejich práce, vztahy, zvyky, dny slavnostní i všední. Obstarávání a příprava potravy. Učil se od nich rozeznávat tamní jedlé rostliny, všemožnou exotickou zeleninu a ovoce, lovit ryby…
Měl štěstí na dobré charaktery, kromě menší kapesní krádeže v Mexiko City ho všude provázelo štěstí.
Horší bylo, když například domorodci v Tichomoří popili na jeho počest kawu, omamný nápoj z kořene pepřovníku. Nechtěl-li je urazit, musel se všemi připíjet. Při druhé rundě, píše, mu znecitlivěly tváře, pak mu ztěžkly ruce a nohy – a následovaly další rundy, až se s ním najednou zatočil svět (viz str. 99). Nebo když musel pojídat sice citronem pokapané, ale ještě živé mořské slimáky a pečené ponravy…
O tom všem v knize teď upřímně, vesele a otevřeně vypráví svému bratrovi, švagrové a manželce na chalupě v Orlických horách. Čtenář se při čtení bude cítit jako jeden z nich.
