Jak se slaví ve světě vánoční svátky

Pomalu se blíží nejkrásnější svátky v roce, se kterými přichází spousta různých tradic. Těžko by si někdo dokázal představit vánoční svátky bez vůně vánočky nebo vánočního cukroví, která se line po celém domě. Kdo z Vás si nerozkrojí jablko, aby uviděl hvězdičku? Pouštění lodiček, které vyrábíme z ořechových skořápek nebo lití olova, jsou pro nás tradice, které vznikly už v dřívějších dobách a přetrvávají až dodnes. Jaké tradice mají jiné státy, jsou stejné, nebo se liší?

Vánoce se v Evropě berou jako křesťanský svátek, takže se slaví hodně podobně. Po štědrovečerní večeři nesmí chybět rozdávání dárků. Zakončením tohoto svátečního dne jsou pak půlnoční mše v kostelech, na které každoročně zavítá mnoho lidí.

V Itálii nenosí dárky Ježíšek ani Santa Klaus, někoho takového tam vůbec neznají, dárky nosí čarodějnice La Befana, a to až 6. ledna. V Itálii je celkově o Vánocích větší klid než u nás. Většinou se nepeče žádné cukroví, jen se chodí kupovat do obchodu vánočka. 24. prosince se v poledne sejde celá rodina u štědrovečerní večeře, která trvá až do půlnoci.

Co se týče Francie, tak tam nosí dárky Papa Noel, což je starý vousatý muž. Francouzi mají podobné vánoční zvyky jako my, dbají na velkou výzdobu, které dominuje vánoční stromeček s mnoha dárky. Samozřejmě nesmí chybět ani půlnoční mše, ta je stejně jako v ostatních zemích Evropy tou nejdůležitější tradicí.

Ve Španělsku se nejvíce slaví 25. prosinec, 1. leden a 6. leden. Dárky dostávají děti až na den Tří králů, což je 6. ledna, tento den je tedy nejsvátečnější.

V Belgii se děti nejvíce těší na 6. prosince, to je navštíví svatý Mikuláš, který jim donese dárky. Ostatní svátky se v Belgii moc neslaví, a na Štědrý den se jde do práce. Ke slavnostní večeři se rodiny scházejí 25. prosince. Největším zvykem je vánoční bruslení, nechybí však ani mše nebo posezení s rodinou a přáteli.

V Rusku, Bělorusku, Srbsku a Chorvatsku se hlavní svátek slaví až 6. a 7. ledna, jelikož tyto státy používají Juliánský kalendář, který je proti tomu Gregoriánskému o 13 dní opožděný. Dárky si mezi sebou vyměňují rodiny 31. prosince a hned potom vyjdou do ulic přivítat Nový rok.

V Dánsku začínají Vánoce už adventem, jelikož 4 svíčky na adventním věnci znamenají 4 období života ? dětství, mládí, dospělost a stáří. Velký význam mají vánoční dárky, kterých je hodně a musí být zabalené v nějakém pěkném dárkovém balení.

V Německu lidé milují zdobení svých domů, nejčastější výzdobou jsou betlémy a adventní věnce. Děti dostávají dárky buď od Ježíška nebo od vánočního ducha.

V Lotyšsku se zrodila tradice zdobení vánočního stromu, která se potom rozšířila do celého světa. Nikdo přesně neví, kdy vznikla, ale první stromeček byl ozdobený papírovými sušenými květy, ale také ovocem. Štědrovečerní večeře má 12 chodů, což je pro mnohé lidi nepředstavitelné. Rodina si poté sedne k vánočnímu stromečku a rozbalují se dárky.

Posledním státem, o kterém se něco dozvíme, je Velká Británie. Pro ně je nejdůležitějším dnem 25. prosinec, kdy se ráno rozbalují všechny dárky a až potom se zasedne k velkému obědu nebo brzké večeři. Děti si zavěšují ponožky na krb a doufají, že jim do nich Otec Vánoc dá nějaký pěkný dárek.

Ve které zemi se podle Vás slaví Vánoce nejhezčím způsobem? Jste rádi, že je slavíte jako zbytek Čechů nebo byste chtěli pozměnit zvyky a slavit je podle jiného státu? Ať už je odpověď na tyto otázky jakákoliv, jedno najdeme ve všech státech stejné. Všichni se ve sváteční den sejdou v rodinném kruhu a užívají si tyto sváteční okamžiky spolu. Na Vánoce by neměl být nikdo sám, protože chvíle v rodinném kruhu jsou tou nejkrásnější věcí, kterou může člověk začít.

 

Figurky - betlém

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.