Temný Kazatel
recenze knihy Kazatel
Jsem na tom podobně jako autor předmluvy románu, spisovatel Svatopluk Doseděl: „Lidí, kteří rádi čtou nebo sledují horory, znám poměrně dost, znám i pár jedinců, co se hororu věnují aktivně, ovšem člověka, jenž pro horor doslova dýchá, znám pouze jednoho.“ Ano, je to právě Honza Vojtíšek. Honza, nespletl jsem se. To není familiární označení, přestože se dobře známe. Zkuste mu říct Jan a okamžitě vás pošle do… patřičných míst. Přestože se rád označuje za misantropa, lidem, kteří mají rádi horory, poskytl skvělou „základnu“ v podobě elektronického čtvrtletníku Howard, do něhož sám přispívá četnými recenzemi, články, rozhovory i povídkami. Spoluorganizoval také akce HorrorConu, které vždy představují inspirativní setkání zajímavých osobností spjatých s hororem a jejich příznivců i prezentaci aktuálních literárních či filmových děl a projektů.
Měl jsem možnost přečíst všechny zatím vydané Honzovy knížky: povídkové sbírky Z druhé strany (2013), Útočiště (2014) a Sešívance (2018). V posledně jmenované najdeme texty, které napsal společně s dalšími autory z Čech, Slovenska i Polska. Honza srší spoustou zajímavých nápadů, je vidět, že ho tahle činnost naplňuje a baví. Mohl by si, podobně jako mnozí jiní stýskat, že se hororu v Čechách nedaří, on ovšem radši koná, je jako buldok, který se zakousne a nepustí. A ta nezdolnost přináší výsledky.
Na povídkách bylo patrné, jak Honza Vojtíšek literárně vyzrává, jak se v řemesle zdokonaluje. Byl jsem ale stejně zvědav, jak si poradí s románem. Tenhle žánr není vyšší level než povídka, je to prostě jen něco jiného a každému autorovi nemusí sednout. Hned na začátek musím napsat, i když tím snížím napětí, že Honzovi román sedl (ostatně stejně jako povídky), byl dokonce ještě lepší, než jsem čekal, a to už je co říct.
Mluvím o Honzově románu Kazatel. Ten vyšel před nedávnem v nakladatelství Golden Dog, které se programově zaměřuje na vydávání původního českého hororu. Knížka má správný hororový kapesní formát, vejde se do kabelky či ruksaku. Má to jedinou nevýhodu. My, co už hůř vidíme na blízko a bráníme se nošení brýlí, musíme knihu držet na selfie tyči. Ale to je naše blbost. Už na první pohled zaujme působivá obálka Michala Březiny i její drsný povrch korespondující s drsným obsahem.
Román má promyšlenou strukturu. Sledujeme dvě dějové linie: příběh středověkého kněze Řehoře, žijícího v 15. století, a současného mladíka Gabena. Oba prožijí moment, kdy se dostanou za hranice reálného světa, a od té doby jsou poněkud jiní. Obě linie se střídají, jednotlivé epizody, které by svou poutavostí nezřídka mohly být samostatnou povídkou, čtenáře provázejí různými prostředími, tu moderním sídlištěm, tu středověkým hvozdem, autoopravnou, klášterem či dokonce starověkým městem. Oba hrdinové se po své metamorfóze na určitou dobu změní takřka na apoštoly spravedlnosti a dobra, nicméně brzy je začíná pohlcovat temnota. Teprve poté se jejich cesty protnou. Rozjezd románu je pomalejší, atmosféra tajemna je budována postupně, a to mi jako čtenáři vždy vyhovuje. Navíc mám rád romány, které obsahují různá zajímavá zákoutí, nechávají rozehrát různé polohy, tu fantastickou, tu třeba brutálně akční, jako je tomu v Kazateli. Přitom příběh logicky směřuje k finále, které ovšem není úplně předvídatelné. Už jako hororovému autorovi mi se v hlavě rojilo hned několik možných řešení. Takže jsem byl napjatý až do konce. Závěrečný obřad a záležitosti s ním spojené jsou bezesporu velmi poutavě podány, přestože čtenář už v tomhle okamžiku ví, s jakou temnou silou, která slovy anotace „nechce nic víc, než se dostat na světlo za jakoukoliv cenu“, se tu účtuje.
Někomu se může zdát, že se v knížce, zejména v té současné linii objevují poněkud zvláštní jména, která vznikla z autorovy záliby v bizarnostech. Ale kdepak: Gaben je pouze domácká podoba (přezdívka) Gabriela Janoucha, kriminalistu Dorena byste už našli v několika dalších Honzových dílech. A nejpodivnější jméno Martin Skuřok? Tak to je prosím převzato od skutečného spolupracovníka časopisu Howard. Ostatně sám Honza Vojtíšek se coby postava objevil v hororovém románu Marka E. Pochy Oni, který letos vydalo nakladatelství Carcosa.
Ale teď zpět ke Kazateli. Román je psán živým jazykem, obě linie, středověká a ta moderní, jsou stylisticky mírně odlišeny. Knížka se zjednodušeně řečeno parádně čte. Zpříjemnila mi letošní dovolenou a díky svým kvalitám už teď patří k titulům, ke kterým se rád po nějaké době zase vrátím. Je jednoznačným důkazem, že český horor je životaschopný.
| Název knihy | Kazatel |
| Autor | Honza Vojtíšek |
| Žánr | horory |
| Nakladatelství | Golden Dog |
| Rok vydání | 2019 |
| Počet stran | 336 |
| ISBN | 978-80-88067-12-2 |
 | www.goldendog.cz |
 | www.databazeknih.cz |
Nakladatelství Golden Dog se zaměřuje na horor, thriller, detektivkua další žánrovou literaturu. Jedním z cílů je podpořit české hororové autory a vydávat je pod jednotnou značkou a spojit je tak v soběstačnou a fungující skupinu.
