Každá hra musí mít svá pravidla

recenze knihy Hra na lháře

     Isa, Kate, Fatima a Thea. Čtyři nerozlučné kamarádky. Před sedmnácti lety je od sebe fyzicky “cosi” rozdělilo, ale jejich přátelství je pevné jako skála. Společně spolu chodili do internátní školy v Saltenu. V rodišti jedné z nich, Kate. Užívaly si spolu krásné chvíle prozářené sluncem i zalité deštěm nebo přívalem mořské vody. Natropily spoustu bláznivin, však to k životu puberťaček patří, ale nejvíc za zmínku stojí to, čím se bavili nejvíc. Dívky hrály takovou hru, ta hra se jmenovala Hra na lháře! Z této hry vzešlo pár smyšlených příběhů, historek a vtípků. Šlo jen o rozptýlení a jako každá správná hra i tahle měla svá důležitá a nepostradatelná pravidla.

Hra na lháře má 5 pravidel:

Vyslov lež!

Na svém výmyslu trvej!

Nenech se načapat!

Nikdy si nelžeme navzájem!

Poznej, kdy s lhaním přestat!

     Jejich pověst je ve škole pomalu předcházela, nikdy si nikdo nemohl být jistý, jestli to co vypustí z úst je pravda nebo lež. Nebylo tedy vůbec zarážející, že ony čtyři dívky tvořili na škole svou vlastní soukromou komunitu, do které jen tak někdo nezapadal. Jejich hra ovládala školu do té doby, než došlo k něčemu co ovlivnilo jejich životy navždy. Ten den se vše změnilo a ony beze slova musely školu opustit. Ten den se na velmi dlouho dobu viděly naposledy. Opravdové přátelství trvá věky. To jejich opravdové je. Nebo je možná pospolu stále drží jen jedna jediná věc? LEŽ?!

     Jednoho chladného červnového rána se prochází po anglickém pobřeží poblíž Saltenu žena se psem, který očividně něco zavětřil a zarputile hrabe a tahá z písku něco, co upoutalo jeho pozornost. To, co ženě její pes posléze přinese k nohám ovšem není suché naplavené dříví, jak se zprvu domnívala, ale lidská kost!

Potřebuju tě.
                                Potřebuju tě.
                                                                Potřebuju tě.

     O pár hodin později na jiných místech v noci pípnou třem ženám SMS. A v každé z nich stojí pouhá dvě slova. Potřebuju tě. Tu zprávu poslala Kate, Kate, která stále žije v Saltenu a těmito dvěma slovy žádá své kamarádky aby přijely. Všechny tuší, že to musí být důležité a proto neváhají ani minutu a vrací se zpět na místo, kam už několik let nevkročily. Thea a její alkoholový démon. Fatima a její nalezená víra. Isa a její šestiměsíční dcerka Freya. Všechny ženy teď míří na jedno jediné místo, do starého mlýna na pobřeží Saltenu ke Kate, která uzavírá tento čtverec. 

     Je děsivé, že se Salten za ta léta nezměnil. I ten starý mlýn vypadá pořád stejně, jen už v něm není slyšet smích a nejsou vidět známé tváře, které byly toho čtverce tak trochu součástí. Všechny ženy se s Kate láskyplně přivítají, setkání po letech s sebou přináší spoustu emocí i vzpomínek. Ve chvíli ticha těm třem konečně svitne, tahle návštěva nebude jen pouhým sentimentální setkáním, bude v tom něco mnohem víc. A tak jim Kate konečně poví, proč je sem všechny tři přivolala. 

Roky bájného lhaní si vyžádaly svou daň a teď je třeba uvést věci na pravou míru…

Hra na lháře     Hra na lháře je autorčiným třetím románem, který vychází u nakladatelství Leda. Ruth Ware u nás v roce 2016 debutovala svojí knihou Všude kolem černý les, posléze v roce 2017 nakladatelství vydalo i její druhou knihu Žena z kajuty č. 10. Obě její knihy se okamžitě staly bestsellerem  a obě jsem samozřejmě četla. Proto mohu autorčin spisovatelský vývoj ohodnotit velmi kladně. Nebudu ovšem tvrdit, že její poslední román,opět bestseller a novinka měsíce září 2018 předčila svým umem některou z předchozích knih. Nemůžu to potvrdit a ani nechci. Její knihy totiž hodnotím na základě příběhu a nápadu v něm obsaženém. A ty má Ruth Ware vždy promyšlené a geniální. Sama moc dobře vím, že autorka bude pro někoho oříšek a pro jiného zase zlatým dolem. Ač nerada, ale pro lepší vysvětlení, ji přirovnávám ke spisovatelce Paule Howkins (Dívka ve vlaku, Do vody). I tato autorka je totiž pro mnohé čtenáře takovou malou záhadou. Stejně jako knihy Howkinsové, tak i Ruth Ware nesednou každému. Buď se vám líbit budou nebo nebudou. Ačkoli s radostí mohou konstatovat, že Hra na lháře se v mém okruhu zatím pyšní jen pozitivními ohlasy. 

     Na další knihu této autorky jsem moc těšila, trvalo to na můj vkus docela dlouho, ale dočkala jsem se a nebyla jsem zklamaná. Hra na lháře je svým příběhem velmi nápaditá a to se musí ocenit. Dobrý námět se hledá v dnešní době velmi špatně a Ruth se daří hledat jehly v kupce sena celkem hravě. Příběh je vsazen do prostředí anglického pobřeží, malé vesnice a pomalu potápějícího a bortícího se mlýna, kde bydlí jedna z hlavních hrdinek. Proměnlivé počasí, dunění větru, deště a občas probleskujícího slunce dodávají příběhu punc záhadnosti, k tomu ale nejvíce dopomáhá samotná pobřežní víska a někteří obyvatelé. Autorka skvěle vykreslila jak prostředí tak charaktery jednotlivých postav a přesto si od čtenáře drží odstup a zanechává jej v lačné nevědomosti. 

     Jako správný příběh, tak i tento se mi vryl pod kůži mnoha způsoby. Jak negativními, tak pozitivními. Myslím si, že i to ke knihám patří, drobná negativa, která každý vnímáme jinak. Mě osobně třeba nejvíce vytáčela hlavní vypravěčka Isa, sama o sobě jako člověk, ale hlavně jako matka. No pochopte, jak mohla vláčet půlroční mimino do takových končin a do neustálého nebezpečí? Ale když se nad tím zamyslíme… i to vlastně knize dávalo  grády! Nejen, že jsem byla neustále na trní z toho co bude dál, ale ještě jsem neustále vnímala svůj vlastní mateřský instinkt, který jednoduše nekorespondoval s myšlením vypravěčky Isy. O to víc jsem byla i napnutá. 

     Hra na lháře je takové zamotané klubko lží a polopravd, neustálého nevědomí a dedukování. Páté pravidlo této hry zní: Poznej, kdy s hlavním přestat. Ale co když to někdy poznat nejde, co když se do lží zamotáme natolik, že nejsme schopni se z toho jakýmkoli způsobem vymotat a lepíme lež na lež. Je rozdíl mezi lží a milosrdnou lží? Je možné vůbec uvěřit někomu, kdo je této hry součástí? To, že mají hry svá pravidla má své opodstatnění. Co se ovšem stane, když ta pravidla porušíte? A nebo jsou tu pravidla právě proto, aby se porušovala? Pak už se možná můžete spolehnou pouze na to, že ta hra někdy skončit musí… jenže tahle hra není jen tak ledajaká…. Chceš si také zahrát a být součástí hry, jež zdánlivě nemá konce? Pak neváhej a ponoř se do příběhu stejně jako jsem do něj ponořila já. Nebudeš litovat!

Hodnocení: 4/5

Název knihy Hra na lháře
Autor Ruth Ware
Žánr Literatura světová, Thrillery, Záhady
   
Nakladatelství LEDA
Rok vydání 2018
Počet stran 408
ISBN 978-80-7335-535-7
   
Nákup knihy www.leda.cz
Databáze knih www.databazeknih.cz

 

LEDA

Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa. V roce 2007 rozšířilo svoji nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.

www.leda.cz

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.

Michaela Rubášová

Milovnice dobrých knih, bloggerka a maminka, která stále čeká na svoje literární políbení múzou... (osobní blog)