Lughnasad – nakouknutí ke Keltům

LughnasadVelmi hojné návštěvnosti se v sobotu 26. července 2008 těšil nasavrcký zámek a podzámčí. Konal se tu již 2. ročník festivalu keltské kultury pod názvem Lughnasad.

A co že je to za podivný název festivalu? Lughnasad byl keltským svátkem oslavujícím úspěšnou sklizeň, byl vyjádřením vděčnosti bohům zodpovědným za ochranu kmene a za úrodu. Jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších uctivaných keltských bohů byl i Lug. A právě po něm nese jméno i tento svátek Keltů a celý sobotní festival v Nasavrkách.

V prostorách zámku mohli návštěvníci zhlédnout po celý den expozici Po stopách Keltů. Mohli jsme zde poznat, jak Keltové žili v pravěku, bydleli a bojovali, jaké měli obydlí. Seznámili jsme se replikami jejich zbraní a šperků. Mohli jsme poznat keltské zvyky, náboženství, tradice a mnoho dalších zajímavých věcí ze života našich předků.

S dnešními Kelty jsme se v průběhu dne potkávali i v podzámčí, někteří z nich nám dokázali s velkou trpělivostí vyprávět o životě, práci a tradici tohoto zajímavého národa. Ukázali nám řemesla, která ovládali – například šití bot, výrobu drátěných šperků, tkaní krásně barevných opasků, zpracování ovčí vlny česáním a spřádáním. Byli velice zruční též v obarvování tkanin. I tady využívali hojně přírodu a z různých lístků, plodů dosáhli kouzelných barev, které sami velice milovali.

Chlapecká očka se pak rozzářila při technice keltského boje a také při šermířském představení. Po celé dopoledne zde byl program pro děti s různými soutěžemi. Ve velké oblibě byla střelba z luku, hod oštěpem a kládou.

Měla jsem i tu čest zažít obřad úrody Lugar a věřte mi, že to bylo pro mé oko pěkná podívaná. A v závěru obřadu si nabrat do dlaně zrní, které postupně padá do plamenů slavnostního ohně, mi umožnilo navodit ještě lepší pocit z celého dne.

Když k tomu všemu popijíte lahodnou, sladkou, oku vzhlednou medovinu a po celý večer hraje krásná muzika v podání Asonance či Celtic Cross, tak mi věřte, že se ani nechce domů. Jestli i to je málo, pak si přidejte i velkolepou ohňovou show.

A na závěr si při pohledu na noční oblohu spočítat pár zářivých hvězdiček, povzdechnout si, jak vše utíká, a těšit se na další rok, na bezva lidičky kolem vás. I to může být taková malá vzpomínka na bájný národ.

Více na www.boii.cz

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.