Miniseriál “Létání nad Chrudimí” – díl třetí

Pohled z ptačí perspektivy uchvacoval člověka od nepaměti, foto: archiv Aeroklubu ChrudimTřetí díl miniseriálu “Létání nad Chrudimí” odvede čtenáře od propagace létání  prostřednictvím místní skupiny Masarykovy letecké ligy a zavede ho do doby, která obyvatele připravovala na hrozící nebezpečí války. Konec tohoto dílu je pak završen kolaudací letiště roku 1939 a 1941.

V období let 1933 – 1939 je vývoj létání v Chrudimi a okolí poznamenán vzrůstajícím nebezpečím války. Probíhala řada rozličných školení, přednášek a cvičení civilní protiletecké obrany, které pořádala místní skupina Masarykovy letecké ligy často ve spolupráci s Výborem obrany obyvatelstva proti leteckým a plynovým útokům, jenž byl ustaven v listopadu 1933. Činnost místní skupiny Masarykovy letecké ligy se zúžila v tomto období na propagaci letectví, modelářství a aktivitu v civilní protiletadlové obraně. V souvislosti se soudobými událostmi a s finančními důvody se plachtařský odbor a lety kluzákem byly zahájeny až v únoru 1934. V sousedních Pardubicích byl v listopadu 1933 byl naopak plachtový odbor zřízen, přičemž získal jeden ze dvou kluzáků Skaut, sestrojených v Chrudimi roku 1932.

Létání v oblacích, foto: archiv Aeroklubu Chrudim

V souvislosti s přípravou obyvatelstva na možné nebezpečí války se konaly různé přednášky a roku 1934 byla z důvodu evidence protiletadlových krytů byla zahájena prohlídka sklepů a půd v Chrudimi. V roce 1934 byly dále organizovány akce na podporu činností připravujících obyvatele na hrozící nebezpečí války. Jednalo se o vyhlášení leteckého poplachu v květnu a zorganizování Dne brannosti pod záštitou ministra národní obrany. Následujícího roku chrudimští pedagogové sepsali příručku s cílem edukovat obyvatele o záležitostech obrany a chování lidí během leteckých útoků a války, jejíž název zněl „Buď připraven!“ Následovaly další přednášky související s chováním během války, mnohdy spojené i s výstavkou. V březnu 1936 byl pak výbor obrany obyvatelstva proti leteckým útokům nahrazen nahrazen stálým výborem civilní protiletadlové obrany. V dubnu 1937 dokonce v Chrudimi proběhl kurz za účelem obrany obyvatelstva, pořádaný školou protiletecké obrany v Olomouci – Lutíně za spolupráce civilní protiletadlové obrany, hasičstvem a dalšími.      

V červnu 1937 se v Chrudimi sešla komise, jejímž cílem bylo vyhledání lokality pro vybudování letiště a kasáren bombardovací perutě II/6. Výstupní protokol vzešlý z jednání komise, obsahoval úkoly, spojené s výstavbou, a popis vybraných ploch, kde se letiště i kasárny později začaly opravdu budovat. K uzavření smlouvy o stavbě leteckých kasáren s příslušenstvím došlo v prosinci 1937 a v květnu následujícího roku již probíhalo konečné jednání ohledně veřejné soutěže na zadání prací, týkajících se stavby letiště a leteckých kasáren.

Pohled na současnou plochu letiště v Chrudimi, foto: archiv Aeroklubu ChrudimV září 1938 přišla mnichovská krize. Chrudimské vojenské letiště však stále ještě nebylo dokončeno a lehké bombardovací letky č. 73 a 74 tvořící peruť II/6 byly v době mobilizace na mobilizačních letištích na jižní Moravě a tvořily součást letectva 4. armády. Bombardovací peruť II/6 byla v důsledku napjaté situace na slovensko-maďarských hranicích přesunuta na letiště ve Spišské Nové Vsi. Po svém návratu v prosinci 1938 však byla přemístěna do Hradce Králové, svého původního sídla, kvůli nedokončenému chrudimskému letišti.    

V době okupace navrhla chrudimská obec, aby se dokončovaná kasárna upravila na moderní veřejnou nemocnici, leč německá Luftwaffe začala vojenské letiště využívat. Ke kolaudaci letištní plochy došlo v 1. etapě v červenci 1939 a ke kvantitativní kolaudaci kasáren až v červnu 1941.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.