Sbohem, přízraky

Ida se živí psaním fiktivních příběhů do rádia. Před lety se přestěhovala ze Sicílie do Říma, kde žije se svým manželem Pietrem – ten jí poskytuje oporu a něhu, ale z jejich vztahu již veškerá vášeň vyprchala. Teď se vrací do rodného domu, z něhož matka udělala skanzen, aby jí pomohla s jeho prodejem. Stačí překročit práh a znovu se ponoří do traumatické minulosti: když jí bylo třináct, její otec beze stopy zmizel. V 6:16 ráno jednou vstal a odešel navždy. Otec, který není ani živý, ani mrtvý, se pravidelně objevuje v jejích nočních můrách a dokonce se jí začne zjevovat jako přízrak i za bílého dne. V dusné atmosféře kulminuje napětí i mezi Idou a její matkou. S vědomím, že každý je přeživším svých vlastních bitev, si přiznává, že přesun do Říma byla pouhá snaha utéct před přízraky, obsesemi a vnitřními démony. S maximálním úsilím je nakonec přemůže – a cestou nazpět symbolicky pohřbí svého zmizelého otce. Její hodinky konečně ukazují 6:17.

Italská autorka Nadia Terranova mistrovským způsobem zachycuje vnitřní svět hlavní hrdinky a v psychologickém dramatu pokládá otázky, které se týkají každého z nás: Jak se vyrovnat s traumatickou minulostí i nepřítomností blízkého člověka? Jak bojovat s přízraky a démony a zvítězit nad nimi…?

Sbohem, přízrakyUkázka z knihy:

Probudila jsem se a nadzdvihla se. Šeptem jsem zavolala na Pietra, svého manžela, ale ne proto, že bych ho potřebovala, jen jsem si přála s ním sdílet skutečnost, že umírám. Přišlo mi to důležité, umírat, a chtěla jsem, aby toho byl svědkem. Měla jsem zpocené paže a podpaží, pot na čele a na ramenou a on mě chytil za loket, s vypětím všech sil otevřel oči a posadil se vedle mě. Nemohli jsme si říct nic, co by mi přineslo útěchu, a já cítila, že s ním ze svého snu nemůžu sdílet ani tíseň, ani strach.

Jednou, před více než deseti lety, když jsme spolu byli teprve pár měsíců, jsem mu vyčetla, že se o moje noční můry dostatečně nezajímá; jako malou mě babička z tátovy strany vybízela k tomu, abych jí je vyprávěla, když je člověk nikomu nevypráví, tak se jich nezbaví, říkávala, a teď, když není na světě a on se mě na ně neptá, nemůžu o nich vyprávět a ničeho se nezbavím. Takže Pietro se v noci, když jsem se probudila leknutím, a taky ráno, než odešel do práce, začal ptát, jak mi je: vyprávěj mi, co se ti zdálo, naléhal a naléhal, a já to zkoušela, ale nefungovalo to, protože když se věci přenesou z jedné epochy do druhé, nikdy nefungují, je jim dobře tam, kde jsou, a vždycky existuje nějaký důvod, proč mají vzpomínky zůstat ve vzpomínkách a nemají se vydávat narušovat přítomnost.”

 

Nadia Terranova (*1978) je italská prozaička – pochází ze Sicílie a v současnosti žije v Římě. Vystudovala filozofii a moderní historii. Je autorkou dvou románů, několika knížek pro děti a přispívá také do různých italských periodik. Se svým dílem Sbohem, přízraky se roku 2018 dostala mezi finalisty nejprestižnější italské literární ceny Premio Strega.

Další informace o autorce najdete na: https://nadiaterranova.com.

 

 

Název knihy Sbohem, přízraky
AutorNadia Terranova
ŽánrLiteratura světová, Romány
  
Nakladatelství ODEON
Rok vydání2020
Počet stran216
ISBN978-80-207-1942-3
  
Nákup knihy www.knizniklub.cz
Databáze knih www.databazeknih.cz

 

 

 

ODEON

Současný ODEON navazuje od roku 1999 na tradici někdejšího renomovaného nakladatelství a věnuje se překladovým i domácím autorům.

Knihy vycházejí v těchto edicích: Světová knihovna (190 svazků), Knihovna klasiků, Česká řada. Mezi kmenové autory Odeonu patří John Irving, Haruki Murakami, Chuck Palahniuk, Michel Houellebecq, Michael Cunningham či Sofi Oksanen. V České řadě vycházejí například díla Terezy Boučkové a Marka Šindelky.

www.odeon-knihy.cz

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.

Jaromír Zajíček

Tak trošku fotograf, tak trošku cestovatel a tak trošku ten, který si hraje a nezlobí! www.FotoZajda.cz