Demografická krize se u nás prohlubuje. Jak je na tom Pardubický kraj?

Demografická krize je termín, který se v médiích objevuje stále častěji. Většina moderních společností, nejen v Evropě, čelí vážné demografické nerovnováze. V současném slova smyslu tento termín označuje situaci, kdy vzrůstá průměrný věk společně s počtem důchodců, a současně se snižuje porodnost a ubývá dětí. Demografická krize je problém, před kterým se nedá ukrýt. Dotkne se každého člena společnosti. V souvislosti s ní se nejčastěji objevují problémy jako: rostoucí zátěž pro státní sociální systém, zvyšující se nároky na zdravotnictví, nutnost zvýšení věku odchodu do důchodu, nutnost zřizování nových středisek pro seniory a mnoho dalších.

Česká republika si v posledních letech v oblasti demografických ukazatelů nevede dobře. Průměrná porodnost a plodnost za rok 2024 dosáhla velmi negativních hodnot. Celkově se narodilo pouze 84 311 dětí a plodnost činila 1,37 dítěte na jednu ženu, hluboko pod hranicí prosté reprodukce (2,1 dítěte/žena). Tento vývoj byl do určité míry očekávaný – do reproduktivního věku totiž vstoupily slabé ročníky narozené v 90. letech. Alarmující je však to, že i tyto slabé ročníky mají samy o sobě ještě méně dětí, než by bylo potřeba pro udržení počtu obyvatel. Dostáváme se tak do sestupné spirály, v níž každá další generace bude početně slabší než ta předchozí.

Zároveň se i každý rok zvyšuje průměrný věk rodiček, který se vyšplhal na hodnotu 31,2 let, přičemž vyšší věk může negativně ovlivňovat jak šanci početí, tak zvyšuje rizikovost těhotenství. Nízká porodnost zásadně ovlivňuje věkovou strukturu celé společnosti. Dětí (0-14 let) tvoří přibližně 15,5 % obyvatelstva, pracující (15-64 let) 63,5 % a důchodci (65+ let) 21 %. Ruku v ruce s tímto ukazatelem roste i index ekonomické závislosti, který nově činí 72 závislých osob na 100 pracujících (zde se ale při výpočtu posouvá hranice pro “děti” na 0-19 let).

Za rok 2024 se znovu zvýšil průměrný věk Čechů, který momentálně činí 43,1 let a stejně tak vzrostla naděje dožití na 76,9 / 82,8 let (muži / ženy). Zvýšil se tak i počet obyvatel 65+ na celkových 2 255 887 obyvatel. Do roku 2050 se očekává, že se všechny údaje značně zvýší. Průměrný věk by mohl vzrůst ke 47 rokům, naděje dožití u mužů přesáhne 80 let a u žen 85 let. Počet seniorů (za předpokladu, že budou metriky stejné jako dnes) se vyšplhá přes 3 000 000… Přičemž bude atakovat spíše hranici 3,5 milionu, což je zapříčiněno silnou generací ze 70. let.

Ani Pardubický kraj se nevyhnul negativním hodnotám, i tak si ale ve většině parametrů vede buď lépe, nebo přibližně stejně ve srovnání s dalšími kraji. K 31. prosinci 2024 žilo na jeho území 530 469 obyvatel, což je o 91 lidí méně než v předchozím roce. Tuto hodnotu “zachránila” především kladná hodnota migrace (+ 1 150), která vyvážila přirozený úbytek (- 1 241). I tak se ovšem jednalo o “nejpozitivnější” hodnotu ze všech krajů. Průměrný věk činí 43,2 let, index ekonomické závislosti dosáhl hodnoty 73,9. Nejvíce obyvatel přibylo ve Vysokém Mýtě a Chrudimi, přičemž nejvíce jich ubylo v Lázně Bohdaneč a Moravské Třebové.

Česká republika se dostává do kritické situace a demografická krize se rychlé stává jedním z nejprobíranějších témat. Země jako Japonsko či Jižní Korea již ukazují, jak devastující může být kombinace nízké porodnosti a rychlého stárnutí populace. V Japonsku například existují celé oblasti, kde školy zely prázdnotou a musely být uzavřeny. V roce 2024 oznámili, že v Japonsku úplně končí s dětskými plenkami a továrny převedou na adult-diapers only (plenky pro seniory). V Koreji je velmi běžné, že se školy mění na seniorské byty, nebo komunitní centra. 

Bohužel demografická krize nemá lehkého řešení… Některé státy se ho snaží řešit imigrací, některé velkou finanční podporou pro obyvatele s dětmi. Tato řešení ale ani zdaleka neodvrací všechnu hrozbu a navrch často s sebou přináší jiné problémy. V některých státech zkoušejí nastartovat porodnost i skrze podporu víry – třeba v Polsku, Maďarsku nebo americkém Utahu to díky silným náboženským komunitám skutečně trochu zabralo. Otázka je, jestli podobný hnací motor může fungovat i v převážně ateistickém Česku.

Všechna data se vážou k roku 2024. Odkaz na stránky českého statistického úřadu: csu.gov.cz. Odkaz na stránku Worldometer: worldometers.info

zdroje: csu.gov.cz., Worldometer