FanCity v Hotelu Fantazie bylo fantasticky fajn

FanCity v Hotelu Fantazie bylo fantasticky fajnFestival fantazie FanCity 2014 trval čtyři dny, od čtvrtka 30. října až do neděle 2. listopadu 2014, kvůli čemuž je velice těžké zhodnotit ho pouze na základě mé jednodenní návštěvy.

Přesto však je zde pár věcí, které lze říci s naprostou jistotou, nezávisle na množství dnů na festivalu strávených. A to sice například to, že v Chotěbořském Hotelu Fantazie, místě konání festivalu, po celou dobu mé návštěvy převládala naprosto báječná pohodová atmosféra, za kterou lze vděčit jak organizátorům, kteří akci pořádali a byli příjemně vstřícní, tak návštěvníkům, kteří byli všichni velice přátelští a neváhali kohokoliv přijmout mezi sebe při jakékoliv hře, ať již deskové, počítačové nebo kterékoliv jiné.

Co se týče videoher dostupných na festivalu, jednalo se o zvláštní kombinaci starších titulů, srdcovek a „profláknutých“ počítačových klasik a novějších, převážně konzolových her.

Tak například mezi klasikami se nacházely hry jako je Quake 3, Doom, Warcraft 3, Counter Strike 1.6, Age of Empires 2 a mnohé další, zatímco na konzolích jste mohli nalézt například velký hit minulého roku Last of Us, Far Cry 2, Crysis 3, Killzone 3 nebo Fifu 14. Krom toho tu byly také hudební hry jako třeba Guitar Hero 4, Band Hero nebo DJ Hero a taneční hry jako Dance Dance Revolution nebo Just Dance.

Výběr zde byl tedy vskutku pestrý a v této rozsáhlé nabídce nalezl své každý, kdo se do hledání pustil.Foto z předchozího ročníku

Já zde nalezl již takřka zapomenutý kus svého dětství a největší část festivalu „zabil“ hraním Age of Empires a slavného Counter Striku, který však dostal zcela nový rozměr vzhledem k tomu, že všech asi dvacet hráčů sedělo u počítačů jeden vedle druhého a v průběhu hraní kromě „taktických“ domluv probíhaly také vždy velice zajímavé skupinové debaty na nejrůznější a nejkurióznější témata.

Návrt do mých dětských let to byl velice příjemný a za příjemný jsem shledal taktéž fakt, že jsem byl schopen nepropadnout hernímu šílenství po návratu z festivalu.

Závěrem tedy lze každému účast na takovémto druhu festivalu jedině doporučit, protože i přes celý den strávený hraním se z člověka netrpícího závislostí „závislák“ nestane a „závisláka“ zase den hraní přece nijak trápit nemusí.

~tz~

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.