Jak se připravit na letní vodu

“Tak co kdybychom letos nejeli do Chorvatska, ale zkusili taky tu vodu, když si to všichni tolik pochvalovali?“ Ať už vyrážíte na vodu poprvé nebo jste vodáčtí mazáci, určitě oceníte několik tipů, které vám vodáckou dovolenou přinejmenším usnadní.

Výběr řeky

Jakou řeku zvolit, abyste si vodáckou dovolenou užili na maximum? V první řadě by její obtížnost měla odpovídat vodáckým zkušenostem účastníků. Občasná koupel může být legrace, ale přeci jen nechceme týden strávit vyléváním lodě nebo riskovat zranění. Dál zvažte, kolik chcete na vodě potkávat lidí, protože jsou řeky, které jsou vyloženě přelidněné, ale i takové, kde se dá pořád ještě zažít vodácká romantika. Pokud byste rádi vodáckou dovolenou kombinovali s dalšími aktivitami, pak se zaměřte i na to, jaké zajímavosti se v okolí dané řeky nabízejí. S výběrem lokality mohou pomoct renomované vodácké weby www.Padler.cz a www.Raft.cz, kde najdete o vodáctví skoro všechno, a pomůže i vodácká součást letní mapy na www.mapy.cz.

Mým osobním tipem je zvážení terminu dovolené. Většina lidí se snaží dostat na vodu během července. Takže pokud nemáte rádi fronty na jezech, stačí volno o pár týdnu posunout.

Výběr půjčovny a lodě

Řeku už máme vybranou a ted’ potřebujeme plavidlo. Pokud nemáme loď vlastní, je určitě nejlepší volbou vypůjčit si ji v některé z půjčoven přímo u řeky. Výjimkou nejsou ani půjčovny v místě vašeho bydliště, kde si loď vyzvednete a sami k řece dovezete. Kritériem výběru bývá samozřejmě cena, pozornost ale věnujte i poplatkům za doplňkové služby. Seriózní půjčovna mívá všechno v jednom balíku, kde k lodi náleží pádla, plovací vesty, u divočejších terénů i přilba, neopren a další výbava, ale to se letní vody až tolik netýká. Zároveň je počítáno s nějakou tou dopravou. 

Seriózní půjčovna vám kvalifikovaně poradí i s výběrem lodi. Tradičními plavidly našich řek jsou kánoe, dnes zejména z plastu, aby něco vydržely a nemusely se každý večer v kempu zalepovat. Sáhneme po nich, pokud se chceme po řece pohybovat trochu rychleji a naučit se něco z vodáckého umu. Kánoe toho totiž moc neodpustí a větší chyby dokáže potrestat převrhnutím. O to větší je pak legrace.

Další možností je zvolit plavidlo nafukovací; tady můžeme volit mezi nafukovací kánoí a raftem. Oproti plastové kánoi jsou „nafukovačky“ výrazně stabilnější a pomalejší, což ale znamená menší nároky na vodácký um, protože loď toho dost vyřeší sama. Další výhodou je potom skladnost, nafukovací kánoi vyfoukneme, hodíme na záda a snadno přepravíme.

Ať už si vyberete cokoliv, pamatujte na kontrolu před zapůjčením, abyste si nepůjčili vrak, který sotva poplave, nebo aby vás půjčovna nepřekvapila extra poplatkem za poškození, které jste nezpůsobili.

 


Vodácké obtížnosti srozumitelně


ZW – Stojatá nebo klidně tekoucí voda, o vlnky a podobné atrakce tu nezavadíte. Vodáci říkají „volej“.

WW I – Tady už se vyskytují vlnky, občas vás v korytě můžou zaskočit kameny a proud začíná mít sílu. Je dobré umět ovládat loď tak, aby jela, kam zrovna chcete. Plavání v proudu už vyžaduje trochu kondice. Pro děti určitě vezměte helmy a vesty.

WW II – Peřeje, které ještě dokážete sjet i na otevřené kánoi. Svou lodí byste měli bezpečně vládnout a čtení vody začíná být pro hladké průjezdy peřejemi nezbytností. Plavání tu může pěkně bolet, voda už má totiž pořádnou sílu a v korytě jsou kameny. Vestu a přilbu si vezmou s dětmi i dospělí a v lodi by neměly chybět prvky proti potopení a házecí pytlíky.

WW III – Velké peřeje s nepravidelnými vlnami a válci. Otevřené lodě se už zalévají, vhodnější jsou speciální lodě skrytím. Čtení vody i ovládání lodi musí být perfektní. Skupina musí být sehraná a její členové musí ovládat záchranu i samozáchranu. Dovednost plavání v proudu je samozřejmostí. Kromě vest a helem je nutné mít nůž, házecí pytlík, telefon a další vybavení.

WW IV až WW VI – Náročná až extrémní divoká voda jen pro trénované borce s letitými zkušenostmi.


Co dál

K vodě patří i záchranné pomůcky. Každý vodák by měl mít plovací vestu, která ho v případě nehody dokáže udržet nad hladinou. Ve studeném počasí navíc příjemně hřeje. Pro děti byste neměli šetřit ani na přilbě, kterou by měly mít na hlavě přinejmenším na jezech a v peřejích. Hodí se vzít i tzv. házecí pytlík, ve kterém je smotané lano, které se v případě nouze dá hodit kamarádovi. Ve skupině by neměla chybět základní lékárnička a mobilní telefon pro přivolání pomoci. 

Na nohy patří boty s pevnou podrážkou a uzavřenou patou i kotníkem, které pevně drží, aby vám je neodnesl proud. Dál bychom měli mít oblečení, které moc nenasákne vodou a v případě koupele rychle schne. Vyplatí se i vodotěsně zabalená sada rezervního oblečení a pláštěnka. Další nezbytností je pokrývka hlavy, kterou se uchráníme před ostrým letním sluncem, a opalovací krém.

Kam s tím?

Kam všechny věci zabalit, aby zůstaly v suchu? Tady hodně záleží na tom, jaký komfort si dopřejete. V dnešní době je zcela běžné, že si můžete nechávat,,bagáž“ přepravovat od kempu ke kempu. Není to sice ta „pravá klasika“, ale proč se o dovolené dřít?

Když se rozhodnete vézt s věci s sebou, platí, že byste je měli mít vodotěsně zabalené. Ideálním řešením jsou plastové soudky, tzv. barely, které zaručí 100% vodotěsnost. Při převrácení lodi navíc plavou a odolají i nárazům o kameny. Další možností jsou lodní pytle, tzv. loďáky, které jsou méně odolné a ani vodotěsnost nebývá úplně na 100%, většinou kvůli málo preciznímu uzavření ze strany uživatele. Na druhou stranu se s loďáky líp manipuluje. Na elektroniku si můžeme pořídit bud speciální vodotěsná pouzdra, nebo si ji koupit rovnou ve voděodolném provedení.

Závěrem

Závěrem už jen připomenu, že na vodě i okolo vody se nejen ke všem ostatním lidem, ale také k přírodě. Sami taky nemáme rádi, když nám někdo tu naši vodáckou idylku ruší neukázněností na řece, hlučnou zábavou v kempu nebo odhozenými odpadky.

Tak AHOOOJ někde na vodě!

 

Raft

 


Jak rozumět vodákům?


Vracák = Vratný proud, místo u břehu nebo za překážkou kde voda mírně nebo i silně a turbulentně proudí proti směru hlavního proudu.

Válec = Turbulentní proudění vody za překážkou, kdy se horní část vody vrací zpět pod překážku a může zbrzdit nebo zachytit plovoucí předmět. Jeden z nejnebezpečnějších úkazů na řece.

Zabalák = Vysoká vlna, která se láme, „balí se“ zpátky proti proudu, často nepravidelně se měnící. Může zalít nebo zvrhnout loď.

Rozhraní = Přechod mezi proudem a vracákem, úzká turbulentní hranice mezi dvěma rozdílnými proudy.

Vývařiště = Prostor pod jezem, určený pro utlumení energie silného proudu. Většinou se v něm vytváří silný válec, který je obtížně průjezdný a může vést ke zvrhnutí a utonutí posádky lodi.

Šlajsna = Dřív vorová propust, na modernějších jezech úzká propust pro malá plavidla. Často umožňuje za příznivého vodního stavu sjet jinak nesjízdný jez.

Koníčkování, spouštění = V minulosti často používaný způsob přetahování nesjízdných jezů, u plastových kánoí většinou zbytečný.

Zadák, kotrč = Na lodi sedí vzadu a řídí ji.

Háček = Na kánoi sedí vpředu, podle tradice bývá terčem ústrků a posměchu.

Bort = Vnější, často vyztužený okraj kánoe.

Jazyk = Hlavní proud v peřejích nebo ve šlajsnách, kde se voda neláme a nevrací. Umožňuje nejhladší průjezd obtížným místem.

Koza = Boční stěna šlajsny.

Udělat se, cvaknout se = Vyklopit se.


zdroj: Petr Snížek – Na vodu!

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.