Česko si připomíná 49. výročí Palachova sebeupálení

Jan Palach* 11. srpna 1948 – † 19. ledna 1969

11. srpna by bylo sedmdesát let Janu Palachovi. Bylo by, kdyby nepřišel 21. srpen 1968. Tři dny před tím se syn před Únorem 48 vyhlášeného cukráře ze Všetat, vynikající student filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vrátil ze zájezdu do Sovětského svazu.

A pak v šoku pozoroval vojáky, kteří k nám přišli „s bratrskou pomocí,“ o kterou jsme nestáli. Díval se na rozstřílené Muzeum, na zkrvavené vlajky, položené před pomníkem svatého Václava. Nevěřícně sledoval, jak čeští politikové ochotně zapomínají na své sliby z jara 1968. 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí v zoufalém protestu proti „normalizaci“ polil hořlavinou a zapálil. 19. ledna 1969 zemřel. Nepřál si další mrtvé. V roce 1991 byl in memoriam vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Za svou odvahu, vzdor, odhodlání a bolest. Krátce před svou smrtí prohlásil:

„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“

V jeho stopách šli další lidé. V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů. Do konce dubna se pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho sedm zemřelo. Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová, Evžen Plocek, Jan Zajíc. Jména dalších neznám. Většinu z těchto statečných se už režimu podařilo zatajit.

 

Jan Palach

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.