Kalendárium – Mikoláš Aleš

Kalendárium - Mikoláš Aleš* 18. listopadu 1852 – † 10. července 1913

“Pokud má paměť sahá, kreslil jsem odjakživa a ne-li to, od čtyř let jistě,” tvrdil Mikoláš Aleš. Když mu bylo šest let, nakreslil v jakési hospodě na ústřižek papíru svatého Václava a dostal od dcery hospodského kousek cukru. Jak ke stáru vzpomínal, “sladšího honoráře, než byl ten první, už neokusil.”

Aleš pocházel z Mirotic u Písku, z bohatého a váženého rodu. Byli z něj voleni rychtáři a purkmistři a patřila jim jedna z největších usedlostí, zvaná Alšovna. Alšův dědeček František však nadělal tolik dluhů, že byl dům v roce 1837 prodán v dražbě a měšťanská sláva Alšova rodu pro tuto chvíli skončila.

Alšův otec sňatkem s Veronikou Fanfulovou vyženil malou doškovou chaloupku pod kostelem. Tam se jim narodili tři synové: František, Jan a Mikoláš. Všichni malovali. Bohužel, František zemřel na tuberkulózu a Jan, který takhle pěkně nakreslil bratříčka Mikoláše, tragicky zahynul.

Říká se, že ho ze zhrzeného citu zastřelil Ladislav Stroupežnický, který se pak neúspěšně pokusil o sebevraždu. Přežil s roztříštěným patrem a ustřeleným nosem. Snad právě pro to zmrzačení byla přijata verze o nešťastné náhodě a Ladislav trestu unikl.

Mikoláš studoval na pražské akademii a přivydělával si bavením návštěvníků nočních podniků. Z akademie byl vyhozen pro neshody s profesory, ale na rozdíl od jejich jmen, která dávno upadla v zapomnění, to jeho zná i dnes každé malé dítě. Připomínají nám je ilustrace knih, lunety v pražském Národním divadle i fresky na mnoha domech v Plzni či v Praze.

Mikoláš Aleš se dožil uznání i poct. K šedesátýn narozeninám mu byl udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých a byl jmenován měšťanem pražským. Bývalí profesoři by byli zděšeni, zato dědeček a otec nadšeni. Měšťanská sláva se rodu Alšů vrátila.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.