Králíček Jojo: Černohumorný příběh, ze kterého mrazí

Novozélandský režisér Taika Waititi natočil vynikající komediální drama o fanatismu jednoho malého kluka a jeho nečekaném přátelství s ukrývanou židovskou dívkou.

Malý Jojo (Roman Griffin Davis) je, stejně jako jeho vrstevníci, plně oddán Führerovi. Pro Joja, který má problém zapadnout mezi ostatní a často se stává terčem posměchu (svou přezdívku králíček získal, protože odmítl toto zvíře zabít), se dokonce Adolf Hitler (Taika Waititi) stane imaginárním kamarádem, který mu radí, jak se má v nejrůznějších situacích chovat dle nacistické ideologie. Ne vždy to končí dobře, například při výcviku s ručním granátem, kdy po jeho výbuchu malý Jojo skončí v nemocnici. Místo tréninku pro vstup do armády tak musí začít roznášet propagační letáky. Jednoho dne nalezne u nich doma v úkrytu ve zdi židovskou dívku Elsu (Thomasin McKenzie), kterou tam jeho matka Rosie (Scarlett Johansson) schovala před nacisty, a jeho ideologický pohled na svět je převrácen vzhůru nohama.

Taika Waititi opět potvrdil, že je právoplatně řazen mezi nejlepší hollywoodské režiséry současné doby. Ačkoliv z trailerů se může zdát, že Králíček Jojo je jedna velká bláznivá komedie, v kině budete vyvedeni z omylu. Snímek je spíše komediální drama, které silně podráždí i vaše slzní kanálky. To ale neznamená, že se nebudete smát. Vtipy jsou sice velmi černohumorné, nikdy ale nejdou přes čáru.

Film stojí na velmi dobrém a propracovaném scénáři. Často dochází k opakování různých motivů (zavazování tkaniček, motýli), vše je ale logicky zakotveno v ději. I opakované vtipy (scéna s mnohokrát opakovaným Heil Hitler) nepůsobí křečovitě, naopak často jen dokreslují mrazivě absurdní situaci, v níž se hrdinové ocitli.

Svůj herecký debut si zde odbývá naprosto fenomenální Roman Griffin Davis. Jen těžko lze věřit, že před tím byl na více než osmdesáti konkurzech odmítnut. Jojo není jednoduchá role, herec musí mít komediální talent a zároveň obsáhnout i silnou emoční stránku snímku. Davis zvládá oboje. Jeho Jojo vás rozesměje i rozpláče a na svůj věk podává opravdu vyspělý výkon. Zaslouženě získal za roli nominaci na Zlatý Glóbus.

Další výraznou dětskou postavou je Jojův druhý nejlepší kamarád Yorki v podání Archieho Yatese. Přestože nemá ve snímku moc velký prostor, jeho repliky vám zůstanou v hlavě ještě dlouho. Yates je rozený komik a scény si strhává pro sebe. Není pochyb, že stejně jako Davis, má našlápnuto na slibnou kariéru.

Thomasin McKenzie hraje Elsu, dívku, která sice vypadá křehce, její vůle přežít je ale nezlomná. I tady měl Waititi dobrou ruku a McKenzie s Davisem tvoří skvělý tým.

Z dospělých rolí září hollywoodská stálice Scarlett Johansson. Ta skvěle ztvárnila Rosiin vnitřní boj mezi rolí matky malého Joja, pracovnicí odboje a ochranitelky Elsy, kterou si svým způsobem kompenzuje svou mrtvou dceru Inge.

Roli vůdce se směšným knírkem se s chutí chopil sám režisér a scenárista Taika Waititi, který s radostí jako Hitler přehrává a skvěle doplňuje zbytek herecké sestavy. Sám říká, že největší pohanou pro případné příznivce neonacismu je fakt, že v tomto filmu Adolfa ztvárnil po otci Maor a po matce žid.

Film se pyšní výborným soundtrackem. Chytrý byl výběr německých verzí známých písní jako I Want to Hold Your Hand od Beatles, či Heroes od Davida Bowieho, které snímku dodávají ještě větší parodický nádech. S druhou jmenovanou pak z kina budete odcházet, protože doprovází naprosto geniální závěrečnou scénu.

Výborně pracuje kamera Mihaie Malaimareho Jr. Žádný záběr nepůsobí nadbytečně a všechny jsou vypracované do detailů. Každý úhel má svůj smysl a skvěle souzní s emočním naladěním filmu. Vrcholem snímku je pak scéna, kdy Jojo následuje modrého motýla.

Českého diváka potěší prostředí Žatce a Úštěku, kde se mimo jiné film točil, i závěrečné titulky, které se z velké části skládají z českých jmen štábu.

Králíček Jojo je jedním z nejlepších hollywoodských filmů poslední doby. Snímek má spád, humor a hlavně – srdce a osobnost. Waititi tak opět potvrdil, že se s jeho filmy musí počítat, a že i kontroverzní témata stojí za to točit.

Hodnocení: 95 %

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.