Temná víla uprostřed epické show

17. března 2018, Praha – Kongresové centrum

Ani ostrý vítr a chumelení nepřinutil pořadatele otevřít mrznoucím fanouškům dveře vyhřátého Kongresového centra dřív, než bylo uvedeno na vstupenkách. Nejvíce přitom strádaly některé fanynky, které dorazily nalehko v šatech a lodičkách s černě nalakovanými nehty a černou rtěnkou na rtech. Hřála je však představa, že mají svou temnou vílu na dosah. Řeč je pochopitelně o charismatické frontmance amerických Evanescence Amy Lee, která přijela Praze představit aktuální desku Synthesis se symfonickým orchestrem za zády.

Bylo přitom vyprodáno a večer sliboval mimořádný zážitek. Dramaturgie koncertu byla však na úvod, mírně řečeno, rozpačitá. Přesně ve 20 hodin nastoupil totiž na pódium za souhlasného potlesku symfonický orchestr i s dirigentkou, který hned na úvod zahrál klasiku od Ludviga van Beethovena nebo Wolfganga Amadea Mozarta. Očekávalo se přitom, že se za malou chvíli připojí k tělesu i samotní Evanescence, ale k překvapení mnohých se tak nestalo. Namísto toho odehráli symfonici pětadvacetiminutový set skladeb a poté nastala více než půlhodinová přestávka.

 

Evanescence

 

Ve 21 hodin bylo už ale vše podle očekávání. Po krátkém zahřívacím entrée přivítal bouřlivý potlesk pětičlennou formaci v čele s Amy, která se chopila klavíru, a mohlo se konečně začít. Jenže přišly další potíže. Tentokrát se zvukem. Kapele nebylo rozumět a zejména zvuk bicích působil jako rušivý element. Naštěstí bylo vše rychle zažehnáno a Amy mohla rozehrát show, o které dlouho snila. Alespoň se k tomu přiznala publiku. Málokdo však ví, že je deska Synthesis a spojení Amy Lee se symfoniky kompromisem po letitých sporech s vydávajícím labelem Wind-Up Records, který nesouhlasil s dalšími záměry zpěvačky, jež pošilhává po ryze elektronickém albu a chce se odpoutat od rockového zvuku s gotickými příchutěmi. Podle labelu je to sebevražda, podle Amy zase nová cesta, kterou se chce vydat, a proto se po dlouhých peripetiích z této smlouvy vyvázala.

 

Evanescence

 

Vše se toho večera ale točilo jen kolem čtvrtého studiového alba, které kromě tradičních hitů obsahuje i dvě nové skladby. Diváci tedy dostali to, za čím přišli, včetně nejznámějších písní, jako je Bring Me To Life a My Immortal. Zmínit je třeba také novou skladbu Hi-Lo s úžasným houslovým sólem na závěr. Na druhé straně je nutné přiznat, že nové aranže některým starším hitům prospěly, avšak jinde jim ubraly na potřebné šťavnatosti, kterou jim dodávaly mužské vokály, říznější kytara a hlasitější bicí. Snad nejvíc v prvních dvou jmenovaných hitech. Koncert proto působil chvílemi monotematicky a nedokázal ani jednou vybřednout z pomalého či středního tempa. O to víc ale vynikal naléhavý hlas Amy, který neztratil na síle. Naopak. V komornějším prostředí vynikal. I proto byla kapela vytleskána ve stoje nazpět, jakmile odehrála základní část koncertu, čítající šestnáct skladeb. A nic na tom nezměnily ani tři závěrečné přídavky, které jen podtrhly epickou show, v níž se Amy Lee cítí jako ryba ve vodě.

 

Evanescence

 

EVANESCENCE

Amy Lee (zpěv, klavír, klávesy)
Jen Majura (kytara)
Tim McCord (baskytara)
Troy McLawhorn (kytara)
Will Hunt (bicí)

 

 

Playlist

Orchestr
La Chasse
Moonlight Sonata
Lacrimosa
Sally’s Song
Together Again

Evanescence s orchestrem
Overture
Never Go Back
Lacrymosa
End of the Dream
My Heart Is Broken
Lithium
Bring Me to Life
Unraveling
Imaginary
Secret Door
Hi-Lo
Lost in Paradise
Your Star
My Immortal
The In-Between
Imperfection

Speak to Me
Good Enough
Swimming Home

 

 

 

www.evanescence.com

TEXT: ROMAN „NEWS“ ZAHRÁDKA    FOTO: JAROMÍR ZAJDA ZAJÍČEK

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.