Povídkovou knihu napsal za čtrnáct dní
Oldřich Suchý, známý na sociálních sítích a v literárních kruzích jako @zanicenyknihkupec, ve své druhé knize Temné variace znovu potvrdil, že spisovatelské řemeslo bravurně ovládá. Po úspěšné knize Legendy přichází s povídkovou poctou hororu, žánru, který děsí i přitahuje už po generace. Jak kniha vznikala, komu je určená, zda si v ní na své přijdou i čtenáři romantiky a „hot“ scén a co v ní autor záměrně skrývá, se dozvíte v rozhovoru.
Těsně před Vánoci ti vyšla nová kniha Temné variace? Jak vznikl nápad napsat knihu, která vzdává hold největším literárním velikánům?
Byl jsem požádán o povídku v duchu velikána jménem Lovecraft. Příběh jsem napsal a velmi brzy se ukázalo, že i jiní autoři, které mám rád, chtějí svoje vlastní literární poklony z mé strany. A tak jsem sedl k počítači a napsal je. Byla to velmi radostná práce.
V jakém žánru jsou povídky v knize napsané?
Už díky zmíněnému Lovecraftovi bylo jasné, že se budu soustředit na literární horor, a to převážně na ty nejklasičtější autory, kteří mnohdy stáli u zrodu tohoto žánru. Protože však horor může mít mnoho barev, dodávám, že moje příběhy hlavně staví na atmosféře a pocitech hlavních hrdinů. Jejich nejistotách a změnách, které se kolem nich dějí, rozrušují je a znejišťují. Čtenář spolu s postavami odhaluje různá tajemství, z čehož vzniká onen napínavý pocit plný vzrušujícího neklidu.
Jak si představuješ čtenáře Temných variací? Komu se podle tebe kniha bude líbit? Měl by po ní sáhnout i čtenář, který má rád romantické příběhy?
Doufám, že by se mohly líbit každému. Základem je, aby moji čtenáři měli rádi napínavé a trochu záhadné příběhy. Pak si myslím, že budou spokojeni. Najdou příběhy zábavné, trochu ironické, ale i zcela vážné či melancholické. Zatím podle čtenářů soudím, že se mi povedlo napsat knížku plnou barev, které uspokojí všemožné chutě.
Chceš prozradit, kterým autorům jsi svými povídkami vzdal hold? Máš nějaké vodítko, jak je tam všechny poznat?
Jako vodítko slouží věnování, jímž kniha začíná, ale pár jmen jistě zmínit mohu. Pokud toto čte někdo, komu nejsou cizí jména Doyle, Stoker, King, Stevenson, Poe či Levin, pak by jim mohla kniha udělat opravdu velkou radost. Zvlášť, jestli ty jmenované mají rádi.
Knihu jsi napsal během čtrnácti dnů. Jak je možné zvládnout psaní knihy v tak krátkém čase?
Myslím, že to bylo jedno ze štěstí, které tuhle knížku provází. Jinak si to neumím vysvětlit. Byl to nesmírný pocit tvůrčí energie a rozhodně velká zábava.
Ještě před vydáním jsi povídky poskytl k přečtení kolegům, vynikajícím autorům: Lucii Hlavinkové, Jiřímu Klečkovi a Petru Bočkovi. Jaké bylo čekat na jejich reakce?
Četli tak rychle, že jsem si to čekání ani nemohl pořádně užít. Naštěstí. Jejich reakce byly krásné. Lepší jsem si nemohl přát. Jsou to úžasní autoři a autorky, mám je velmi rád a moc si vážím jejich práce. O to víc mě potěšilo, že knihu četli s nadšením, v jaké jsem doufal. Že v ní našli přesně to, co jsem si přál.
Podělíš se i s námi o to, co ti ke knize napsali?
Vložím sem text Jiřího Klečky, kterému v minulém roce vyšel velmi úspěšný román Černý kos. Po přečtení mé knihy mi o ní napsal následující řádky: „Temná bonboniéra Oldy Suchého nabízí laskominy rozmanité chuti. Je z ní cítit láska k žánru a zásadním autorům, kteří utvářeli fantazii nejednoho z nás. Věřím, že se vám budou rozplývat na jazyku stejně jako mně, protože Oldřichovo vypravěčské umění je sebevědomé a lehké zároveň. Takže rozhodně nehrozí, že byste se přejedli. Naopak. Budete chtít s každým soustem víc a víc.“ V tom komentáři je podle mého všechno.
Kniha si vede velmi dobře i na databazeknih.cz. Je nějaká čtenářská recenze, která podle tebe vystihla knihu nejlépe a osobně tě zasáhla?
Radost mám ze všech. V každé totiž zazní něco, za co jsem mým čtenářům vděčný. Třeba čtenářka Vendea píše: No a já si jdu doplnit mezery, protože spoustu autorů, kterými se autor nechal inspirovat, jsem nečetla. To je přesně to, co jsem si přál, aby se stalo, tak jak bych se z toho mohl neradovat? Čtenářka Shaxx mi dělá radost touto větou: Bavily mě všechny povídky, jejich hravost, někdy dravost… Každá byla jedinečná. To Vihar chválí takto: Je to sbírka, která neuhýbá, neodlehčuje a nesnaží se zavděčit; prostě tě vtáhne a drží, dokud nedočteš poslední řádek. Nebo Lilites píše: Olda má neskutečný cit pro psaní, jazyk obecně, a má naprosto skvěle zmáknutou psychologii postav. Cokoliv napíše, to mu naprosto věřím. A tak bych mohl pokračovat. Jsem zkrátka vděčný a děkuji za taková krásná slova.
Co by sis přál, aby si kniha v čtenářích zachovala i po dočtení?
Byl bych rád, kdyby si pamatovali všechny emoce, které při čtení zažili. Radost, trochu strachu, napětí, vzrušení. Ale také bych byl rád, kdyby, tak jako výše zmíněná Vendea, sáhli po některé z knížek, kterým se ve Variacích klaním.
Spolu s tištěnou knihou vyšla i audiokniha. Mohl sis vybrat herce, kteří povídky namluvili a dali jim svůj výjimečný hlas. Jaký to pro tebe byl pocit?
Věděl jsem, že je to něco vzácného, protože takhle se to běžně nedělá. Autor ví, že vznikne audiokniha, ale mnohdy nemůže do jejího vzniku nijak zasahovat, zatímco já jsem si mohl vybrat hlasy, které jsem chtěl. Jako veliký milovník mluveného slova jsem měl situaci snadnou a zkrátka jsem jen požádal o ty nejlepší z nejlepších a díky tomu vznikla tak úžasná nahrávka.
Co tě na audioknize nejvíc překvapilo?
Asi bych to neměl přiznávat, ale překvapilo mě, jak je napsaná. Myslel jsem, že jsem stvořil jen jistou zábavnost bez uměleckých kvalit, ale poslech mne vyvedl z omylu, když mi předvedl, jak kultivované texty jsem napsal.
Každou povídku doprovází tvé úvodní slovo, které sis sám namluvil. Jaké to bylo slyšet se v roli interpreta vlastního textu?
Téměř nikdo nemá rád svůj hlas a já nejsem výjimkou. Svůj výkon proto nedokážu ohodnotit, ale posluchači si ho chválí, což mě trochu uklidňuje. Myslím, že to té audioknize dodává ještě více zábavnosti. Pomáhá to jednotlivé povídky od sebe oddělit. Umožňuje posluchačům vydechnout, než se pustí do dalšího dobrodružství.
Oldřich Suchý (1982) je knihkupec tělem i duší, na Instagramu známý jako @zanicenyknihkupec. Pravidelně představuje zajímavé knižní tituly v knižním okénku Ranní Dvojky Českého rozhlasu, kde dokáže nadchnout i nerozhodné čtenáře. Každý čtvrtek ho se svými knižními tipy slyšíte i v podcastu Dobré knihy, kam si zve zajímavé hosty z knižního světa. Jeho doporučení sledují tisíce milovníků literatury. Knihy nejsou jen jeho prací, ale celoživotní vášní.
V loňském roce vstoupil i do role autora, když mu vyšly hned dvě knihy Legendy a Temné variace.
Knihu s 25% slevou a s podpisem autora zakoupíte na e-shopu Dobré knihy, v nakladatelství Golden Dog, a audionahrávku na e-shopu nakladatelství Kanopa. Limitovanou verzi knihy zakoupíte pouze na e-shopu nakladatelství Golden Dog.
