Úvahy starce – začátečníka

Úvahy starce - začátečníkaPo naší vlasti koluje známá historka o tom, jak byl při oslavě svých padesátin Svatopluk Čech osloven coby „velebný kmet“. No, prosím, a právě teď jsem se mezi velebné kmety dostal i já. Jsem prostě takový stařec-začátečník.

Co se změnilo?

Když je člověku osmnáct, připadají mu už čtyřicátníci jako stařešinové. Ba, co dím, i třicátníci. Ti se mi teď jeví jako mláďata a při jednání s nimi mě občas chytají otcovské pudy.

A pak fyzická stránka.

Hůř slyším. I když manželka už léta tvrdí, že slyším jen to, co chci.

Hůř vidím, ale délka rukou mi zatím stačí na čtení písma velikosti dvanáct bez brýlí. Tedy za ideální viditelnosti. Ta mrňavá písmenka, která informují o tom, čím nás nakoupené potraviny ohrožují na životě, stejně nikdo nepřečte. Naštěstí, aspoň člověk umře bez stresu. Taky už bez problémů nepřelouskám jízdní řády. Ale vlaky a autobusy se jimi stejně moc neřídí, takže vlastně žádná škoda.

Pamatuji si spíš čísla než jména a přitom jsem mizerný matematik. Nicméně každý z nás má přiděleno hned několik čísel, takže brzy budu lidi oslovovat asi jen numerickým kódem.

A to je z novinek všechno.

Prakticky nemám šedivý vlas. Ostatně téměř nemám žádný vlas.

Mám vlastní zuby. Tedy ty, co mi zbyly.

Mládež v dopravních prostředcích mi dosud neuvolňuje místo, i když je možná jen tak cynická.

Vážím tolik, co v šestnácti, a o patnáct a půl kila méně, než před dvaceti lety.

Napadají mě pořád ty samé hlouposti jako v pubertě, jen už nemám odvahu je všechny realizovat.

Mám i stejné zájmy a záliby.

A pořád tu samou manželku.

Teď mě napadá, jestli já vlastně nejsem spíš přestárlý jinoch!

Na své narozeniny jsem absolvoval koncert americké kapely Sparks. Bratrům Maelovým, kteří jsou jejím základem od konce šedesátých let, je už kolem sedmdesáti. Přesto hýří energií, neotřelým humorem a permanentně jsou ochotni experimentovat. A takových lidí je spousta. Jak vidno, ani ta sedmdesátka není žádný věk!

A tak mě může čekat ještě řada let pokročilé aktivní puberty kmetovského věku. Neboť věřím, že když chlapa přejde vtipkování a dojdou mu bláznivé nápady, znamená to, že je s ním konec.

A ten prozatím neplánuju. Vždyť jsem vlastně mladík! A ještě dobrých patnáct let budu splácet hypotéku! Bože, to je fajn!

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.