Zázrak v plechovce

Je léto 1949. Studená válka pomalu nabírá na intenzitě, televize postupně zaplavuje americké domácnosti, dělníci stávkují a obyčejní lidé se protloukají, jak se dá. Wilder S. Flint, čerstvý absolvent jedné ohijské střední školy, si balí kufr a vyráží na dobrodružnou cestu, po stopách záhadného obchodníka, jenž slibuje zázraky na počkání. Vydejte se společně s Wilderem na cestu plnou nečekaných překvapení, vtipných situací až k pochopení, že život se jen výjimečně odvíjí tak, jak si plánujeme. Nejnovější kniha autora legendárního Mládí v hajzlu, která obsahuje i bonusový materiál v podobě krátkého příběhu o projektu na dokonalou recyklaci.

C. D. Payne je americký volnomyšlenkář a spisovatel. Žije v Sonoma County, ale hodně času tráví v příbytcích všeho druhu na čtyřech kolech. V létě 2014 podnikli s manželkou tříměsíční cestu v obytném voze do amerického státu Maine, při níž najeli více než 16 000 kilomentrů. Nejslavnější jeho díla jsou knihy ze série Mládí v hajzlu. Dalšími pak jsou Holubí mambo, Brenda Veliká, Americké krásky, Neviditelný, Dědictví a Nestydaté plavky.
Zázrak v plechovce je jeho nejnovější dílo, které v roce 2017 vydalo nakladatelství JOTA.

Zázrak v plechovce je klasický roadtrip, kdy dva lidé cestují v autě skrz státy jako Ohio, Kalifornie, Illinois a další. Pátrají po vynálezci onoho zázraku v plechovce, zázračného krému, který dokáže neskutečné divy. Nejde jim ale o ten krém. Nýbrž o to, co má ten dotyčný prodejce za lubem. Při cestování, kdy mají hluboko do kapsy nás zavedou do různých pochybných podniků, kde se dá najíst za pár centů, dozvíme se, jak je “nutné” si něco nenávratně vypůjčit, když to v tu danou chvíli potřebujeme. Díky tomu, jak se oba mladí lidé chovají, dochází k mnoha různým vtipným i méně úsměvným okamžikům.
Co se mi ovšem líbilo, tak byla reálnost postav. Byly uvěřitelné a mám tušení, že takových Wilderů je na světě spousta.

“Wilder strávil noc v autě na prázdném parkovišti pohřebního ústavu v jižním Akronu. V dálce se rýsovala ta největší továrna, jakou kdy viděl.”

Pro mne, jako pro čtenáře C. D. Payna, je tento autor génius. Proto jsem celkem zaražená, že tohle napíšu, ale Zázrak v plechovce se nepovedl. Pro mě byl příběh průhledný. Od začátku, kdy se ti dva mladí lidé potkali, a i když měli každý jiné cíle a ambice, mi bylo naprosto jasné, jakým směrem se všechno bude ubírat. A nemýlila jsem se, o to více jsem zklamaná, že se nestal třeba nějaký zvrat, který by vše, co jsem čekala, vyvrátil. Nestalo se.
Navíc jsem u pana autora zvyklá na vtipné glosy, hlášky, situace, které mne vždy pobavily, ale tady v příběhu jich je velmi poskrovnu.

Samozřejmě nechci tímto napsat, že je kniha špatná, ale po tom, co znám jiná díla, je tato pro mě zatím nejslabší, kterou jsem četla. Je fakt, že Mládí v hajzlu nemá konkurenci, Zázrak to zkusil, ovšem neúspěšně.
Co se týče samotného příběhu, tak je čtivý a ubíhá poměrně rychle. Při čtení jsem kolikrát měla pocit, jako bych ty kilometry najezdila s nimi. Určitě nelituji času, který jsem knize věnovala, ale mám pocit, že se k ní hned tak nevrátím. Jestli vůbec.
Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že to bylo najít-vysvětlit-zabalit-odjet. Ten příběh sám o sobě pro mě neměl žádnou hloubku, nic, co by ve mně zůstalo. Jasně, budu si pamatovat o čem to je, ale to jen z toho důvodu, že jsem to tušila od začátku a je to jednoduché. Přišel jsem, viděl jsem ji s koblihou, a jelo se.

Věřím, že fanoušci C. D. Payna po knize sáhnou, možná někteří budou u vytržení, někteří budou zklamáni jako já. Sto lidí, sto chutí. Za mě si zaslouží průměrné hodnocení. Je to příběh, který vám zabere jeden, maximálně dva večery a s klidným svědomím poté vrátíte knihu do knihovny. A myslet na ni? To asi taky nebudete.