Miniseriál “Létání nad Chrudimí” – díl druhý
Druhý díl našeho miniseriálu opouští zárodky létání v Chrudimi a směle se posouvá od průbojnější propagace letectví, započaté roku 1926, k prvním iniciativám, které vedly k prosazení bezmotorového létání.
V další etapě vývoje propagaci letectví mezi široké vrstvy obyvatel zajišťovala Masarykova letecká liga, mezi jejíž aktivity patřila podpora leteckého modelářství, pořádání přednášek, vadávání časopisu Letec, ale též i organizace leteckého výcviku. Vyvěšením letáků Masarykovy letecké ligy v obcích chrudimského okresu měla být na jaře 1926 zahájena propagační kampaň s cílem zformování co největšího počtu skupin Masarykovy letecké ligy. V červnu 1926 již byl jednotlivým obecním úřadům zaslán oběžník vyzývající k podpoře Masarykovy letecké ligy prostřednictvím utváření místních skupin. Masarykovu leteckou ligu rovněž podporoval místní tisk, kde pravidelně vycházely články o jejích úkolech a poslání. Formování místní skupiny v Chrudimi bylo poměrně delším procesem. Místní skupina Masarykovy letecké ligy byla tedy potvrzena v prosinci 1926 a na jejím fungování se významně podílely i střední školy. Kromě toho, že studentům těchto škol (zejména obchodní akademie) bylo opakovaně umožněno vyslechnutí přednášek o letectví, posloužila budova Státní obchodní akademie jako místo pro konání počátečních valných hromad místní skupiny Masarykovy letecké ligy.
V březnu 1927 bylo v celém okrese Chrudim vybráno 1166,90 Kč v rámci sbírky pod 
záštitou Masarykovy letecké ligy, která byla organizována za účelem zakoupení sanitních letadel Československému červenému kříži.
Z chrudimských leteckých událostí je možno zmínit například zářijové nouzové přistání stíhacího dvouplošníku Letov Š – 20.35 u Vestce, který po odstranění závady dále pokračoval v cestě, nebo konání leteckého dne Masarykovy letecké ligy v Chrudimi, který se pro nepřízeň počasí uskutečnil v sobotu 28. září 1929. Hlavní organizaci leteckého dne v Chrudimi mělo na starosti pražské ústředí Masarykovy letecké ligy, neboť chrudimská místní skupina neměla k dispozici žádná letadla.
V červenci roku 1930 se v Chrudimi utvořil místní výbor protiletadlové obrany, jehož předsedou se stal t. č. předseda sboru dobrovolných hasičů Josef Káles. Stalo se tak v souvislosti s manévry, které probíhaly ve dnech 3. – 6. srpna 1930. Jednalo se o rozsáhlé cvičení československé protiletadlové obrany, která zde nacvičovala spolupráci s civilní protiletadlovou obranou. Na účasti se podílely čtyři letecké pluky, jednotky protiletadlového dělostřelectva a veřejnost, řízená místními výbory pro pasivní obranu. Území, nad nímž se manévrovalo, bylo vymezeno městy: Olomouc, Tovačov, Prostějov, Litomyšl, Vysoké Mýto, Chrudim, Pardubice, Bohdaneč, Hradec Králové. V rámci cvičení byly mezi civilní obyvatelstvo shazovány letáky s instrukcemi.
O rok později došlo dne 4. srpna v Chrudimi hned ke dvěma leteckým haváriím. První se týkala bombardovacího letadla Letov Š – 16, které se vzňalo za letu. Pilot desátník Bohumil Stein vyskočil z letadla a jako teprve druhý československý letec se zachránil na padáku. Pozorovatel poručík Bohumil Mlejnek, jenž otevřel padák předčasně, již takové štěstí neměl. druhým letadlem, které zde tentýž den havarovalo, byl stroj Albatros B.II, patřící firmě Baťa. Členům osádky se v tomto případě nic vážnějšího nestalo. Další letecké neštěstí s následkem smrti se v Chrudimi odehrálo v říjnu 1932 při rychlostním závodu dvoumístných letadel.
V roce 1932 se začalo v Chrudimi a jejím okolí rozvíjet bezmotorové létání a od července 1932 na letišti v Seči pod Ohebem bylo zahájeno pravidelné létání bezmotorových letadel plachtovým odborem Masarykovy letecké ligy v Chrudimi. O měsíc později se již právě na Seči pořádaly pod záštitou chrudimské místní skupiny Masarykovy letecké ligy plachtařské kurzy pod vedením Jaroslava Kašpara a Jaroslava Wiesnera zakončené závěrečnými zkouškami.
