Nezapomnělo se na zázračnou Červenou studánku?

Tak popořadě… nejprve, jak je to vlastně s názvoslovím. Kaplička na Pumberkách v Chrudimi se nikdy v minulosti nejmenovala Červená kaplička, tak bylo uvedeno i na pásce, kterou jsme stříhali při jejím otevření po rekonstrukci v roce 2011 s panem starostou P. Řezníčkem a architektem J. Kopečným. Jde o kapličku Čtrnácti pomocníků, neb právě Čtrnácti pomocníkům v nouzi je chytře zasvěcená. Kaplička stojí na místě, kde vyvěral pramen a byla studánka se zázračnou vodou používanou od nepaměti k léčbě. Červená studánka je název, který dostala, jak se píše v Ceregehettiho kronice: „A proto již dávno, hned v roce 1608, urozený a statečný rytíř pan Blažej Borovanský z Borovan z příčiny, že jak on, tak jiní tam zdraví nabyli, tu studánku nákladně s písečným kamenem sklenouti dal a jí kůrkovou střechou přikryl, odkud také jméno Červená studánka nabyla. Neb střecha byla z červených tašek.“ Historie studánky je plná pověstí, například: „Stará pověst dokládá, že prý kterás Izraelitka, která si umývala její vodou své bolavé oči, uzdravena byla, načež prý přijala víru křesťanskou a z vděčnosti nad studánkou kapli k uctění čtrnácti svatých spolupomocníků vystavěti dala.

 

 

Další pověst (ve své kronice z konce 18. století zaznamenal J. Ceregetti) objasňuje přechodné vyschnutí studánky v roce 1648: pramen vyschl poté, co „jistého švejdského ranhojiče manželka, maje psíčka prašivého a slyšíce o tom, že ta voda takové i jiné neduhy hojí, toho psíka v ní zmyla, nato ale voda v té studánce se ztratila“. Opět vodu nabyla, když chrudimský děkan S.V. Hattaš uspořádal hlučné procesí ke studánce, které požehnal.

Studánka a kaplička jsou siamská dvojčata.
Jedno bez druhého nedává smysl
.

O léčivých silách Červené studánky svědčí doporučení, na jaké nemoci je voda dobrá. Tak např. pro oční koupele, lázně se doporučovaly těm, kdo nohy otevřené mají, léčily se bolesti od kamene, řezání a kapání moče, chromota, podagra, stavy po úraze, ženské choroby i neplodnost a mnoho jiných… Nad Červenou studánkou později vznikly i lázně, které doporučil V. B. Petrželka ve spisku Fons Ruber aneb Červená studánka.

Současnou podobu kapličky navrhl a projekt zpracoval arch. F. Schmoranz a sponzorsky postavil a zaplatil  místní, tedy podpumberecký mlynář František /Frany/  Podhájský v roce 1883. V současnosti je zázračná voda vyvedena betonovou trubkou do betonové skruže  na nevábném břehu blízkého náhonu, do kterého vytéká a mísí svou zázračnou sílu s vodou řeky Chrudimky a společně s ní odtéká pryč…

 

Červená studánka v Chrudimi

 

Pevně věřím, že se na Červenou studánku nezapomnělo a že se při příležitosti revitalizace náhonu v parku Střelnice dostane i na ni a na její důstojnou úpravu. V roce 1888 město uvažovalo, že by pramen, který zásobuje studánku, mohl být využit jako zdroj pitné vody pro Chrudim. Škoda, že se tak nestalo. Možná by zázračná voda dodala obyvatelům našeho města mnoho skvělých hvězdných nápadů, jak nejen sobě zpříjemnit život, potlačila by příslovečné charakterové kazy místních a snad by se nestalo, že by chrudimští na studánku, její léčivou sílu a velmi zajímavou a magickou historii zapomněli.

 

Červená kaplička v Chrudimi - interiér

 

Fotografie interiéru kapličky ukazuje současný neutěšený stav. Přes všemožné úpravy zdiva proti vlhkosti při rekonstrukci je kaplička i po 7 letech ve stejném stavu jako před ní, co víc – poškozená plísní, která jistě nesvědčí jak mým obrazům, tak i oltáři. Dle mých zkušeností, jak jsem i tehdy navrhoval, by bylo bývalo nejlépe zdivo podříznout a odizolovat vlhko lepenkou ipou. Dodatečně tu úpravu navrhuji, jinak nemohu ručit za svou práci. Problém je také v tom, že vchod nemá zábranu – práh a při větru se dovnitř dostává listí a papíry, které nikdo neuklízí.

Autor: Ivan Baborák

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.