Parazit: Když zoufalství činí z lidí parazity

Letošním oscarovým vítězem je černohumorné korejské drama o sociálních rozdílech, zoufalství a lidské důstojnosti.

Snímek jihokorejského režiséra Džun-ho Pona vypráví příběh o chudé korejské rodině, která má problém nalézt práci. Když jednoho dne synovi spadne do klína nabídka od jeho kamaráda, který je nucen kvůli studiu opustit pozici učitele angličtiny v bohaté rodině, nezaváhá. Díky zfalšovaným papírům o totožnosti místo dostane a postupně se mu podaří v domě zaměstnat i zbytek rodiny. Čím déle ale v této společnosti jsou, tím silněji se na povrch vynořují nepřekonatelné sociální rozdíly a k tomu se ještě i objevují další parazité, kteří se snaží všemi prostředky přežít.

Film si velmi dobře pohrává s rostoucí absurditou situací, ve kterých se hrdinové postupně nacházejí, i když ke konci některé působí možná až moc přitažené za vlasy. Samotný závěr je lehce uspěchaný, mrazivost a absurdita finální situace by si zasloužila delší dohru. Přispívá k tomu i nápad s morseovkou, který není úplně dotažen, a proto nevyzní tak, jak by si asi tvůrci přáli. I tak vás ale při odchodu z kina donutí přemýšlet.

Obsazení je herecky velmi vyrovnané. Nejvíce asi zaujme Yeo-jeong Jo v roli bohaté manželky. Ta výborně ztvárňuje silně naivní ženu, jejíž jediným životním údělem je být hezkou a reprezentativní drahou polovičkou a matkou.

Její protějšek hraje Seon-gyoon Lee, který jí skvěle sekunduje v zobrazení na první pohled idylického, ale prázdného vztahu.

Na druhé straně je pak Woo-shik Choi v roli kluka z chudé rodiny, kterého několikrát nepřijali na vysokou školu a k práci přišel jen díky troše štěstí. Ten, i přesto, že je jednou z hlavních postav, nepůsobí moc výrazně. Pravým opakem je představitelka jeho sestry So-dam Park, která je, stejně jako její postava, mnohem výraznější, přestože má menší prostor. Roli si herečka velmi užívá a má velký komediální talent.

Jejich otec v podání Kang-ho Songa snáší ponížení spojené s novou pozicí nejhůře. Herecky se představitel sice projevuje minimalisticky, každý výraz jeho obličeje má ale svůj význam.

Za zmínku určitě stojí i Hyun-jun Jung v roli hyperaktivního a privilegovaného synka z bohaté rodiny. Je také jedinou postavou, která si ve svém životě drží určitou jedinečnost a originalitu neokrájenou společností.

Parazit, který letos získal jako první cizojazyčný snímek Oscara za nejlepší film, možná až překvapivě nepodléhá snaze o atrakci amerického publika a udržuje si svůj východní nádech. Na první pohled tak poznáte, že zemí původu není USA (a to nejen díky korejskému obsazení), na rozdíl například od filmu Umělec (je ale pravda, že na tomto snímku se, na rozdíl od Parazita, z části Američané podíleli), vítěze stejné kategorie v roce 2012. I přesto je ale lehce srozumitelný i mezinárodnímu publiku.

Parazit přináší silně kritický pohled na společenské rozdíly černohumornou formou. A i když se při sledování budete smát, donutí vás o nich přemýšlet. Místy sice tento snímek působí lehce přitažený za vlasy, celkově se ale jedná o kvalitního vítěze Oscara, který, doufejme, přispěje k popularizaci neanglicky mluvících snímků.

80 %

 

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.