Robbie v Letňanech – zážitek plný emocí
Od začátku léta jsem pomyslně stříhala metr a odpočítávala dny do koncertu Robbieho Williamse, který byl naplánovaný na sobotu 19. srpna. Po dlouhých 14 letech, kdy Česká republika naposledy zažila jeho stadionové turné, jsme se konečně dočkali.
Už od rána jsem měla takový ten příjemný šimravý pocit okolo žaludku a pořád přemýšlela nad tím, že dneska je TEN den. Do Prahy jsem se rozhodla vyrazit vlakem a cestu si zpříjemňovala posloucháním mp3 s Robbieho největšími hity. Prahu vcelku znám, ale i tak jsem ocenila navigační nápisy v metru, které všechny hudební příznivce bezpečně směrovaly na místo koncertu.
Dorazila jsem cca o půl šesté a už z dálky jsem obdivovala monstrózní scénu na pódiu – dvě obrovské figuríny Robbieho, které byly z každé strany z profilu natočeny ke scéně a stylizovány do boxerského ringu. Musím uznat, že vše bylo dobře zorganizováno, ještě před vstupem do areálu bylo možné využít velké množství stánků s občerstvením a i u vstupu bylo dostatek místa a nestály se fronty, možná i proto, že byl areál otevřen od 15 hodin odpoledne. Uvnitř už v tuhle dobu bylo vcelku velké množství lidí, ale nikde se nikdo netlačil a v pohodě se dalo dostat na skvělé místo v přední části místa na stání, které jsem měla. I počasí se rozhodlo připravit pohodovou atmosféru, příjemných dvacet stupňů a slunečno, což zajišťovalo bezproblémovou schopnost vydržet čekat na předkapelu Erasure a hlavní hvězdu večera. V rámci čekání jsem se neustále rozhlížela a s úžasem sledovala ohromné masy lidí, které proudily do areálu letňanského letiště, kde se koncert konal. Kapelu Erasure jsem snad naposledy slyšela cíleně někdy v devadesátých letech, v dobách, kdy jsem začínala chodit po diskotékách, takže jsem byla zvědavá, zda si jejich hity vůbec vybavím. Nejdřív jsem se musela pousmát, když na podium nastoupil Andy Bell ve stříbrných dlouhých kalhotách a začal se vlnit po pódiu, stejně tak i v momentu, kdy za ním přihopkaly dvě mírně oplácané tanečnice, které nevypadaly na to, že se budou nějak extrémně pohybově rozvášňovat, což se taky stalo. Ovšem když se rozezněly první melodie, publikum se během chvíle dostalo do varu, většina z nás se nechala strhnout k tanci a energické vystoupení kapely nenechalo téměř nikoho v klidu. Hity jako Oh L´amour, nebo I love to hate you burácely snad ze všech úst natěšených fanoušků. Fakt perfektní warm up!
Po cca hodince Erasure zamávali, rozloučili se a nic nebránilo tomu, abychom se připravili na to, že Robbie je jednou nohou na pódiu. Začala přestavba scény a čas nám krátily úžasné animace, kdy se v siluetách Robbieho postavy, kopírujích obě strany pódia, objevili figurky dělníků, které na výsuvných plochách začaly „čistit“ zeď, pod kterou se pozvolna začaly odhalovat obě profilové fotografie Robbieho. O půl deváté jsme se konečně dočkali. Měla jsem sevřený žaludek a ve chvíli, kdy zazněl úvodní song – karaoke God bless our Robbie, jsem si připadala jak malá holka, která dostala k Vánocům vysněný dárek. A pak to přišlo – začala píseň The Heavy Entertainment Show, stejnojmenná jako celé turné, při které z útrob pódia vyjel Robbie v rudém, vyšívaném, boxerském županu s kapucou a pro samý pískot a nadšení publika nebylo slyšet vlastního slova.
Robbie vystupoval v tílku a kiltu, pod kterým skrýval důmyslně zdobené slipy a mohli jsme tak obdivovat nejen sbírku jeho tetování po těle, ale při provokativních tanečních kreacích zahlédnout i vypracovaný zadek. DVD z jeho největšího koncertu z Knebworthu jsem viděla nesčetněkrát a doufala jsem, že stejně, jako komunikoval s publikem tam, lišácky se usmíval, místy byl dojatý, občas zaflirtoval, bude předvádět svoje emoce na koncertě v Čechách. A stalo se – Robbie, sice o pár let starší a s mírnou druhou bradou, nešetřil charismatickými pohledy, sexy úsměvy, a vtipným vyprávěním. To vše na jedničku doplňovalo známé a oblíbené hity, obohacené skvělou show na podiu – světelnými efekty, ohňostroji, rekvizitami. Vzhledem k tomu, že show je stylizovaná do prostředí boxu, bylo naprosto trefné, že při jedné z písní se Robbie usadil na rameno jeřábu zakončené obří boxerskou rukavicí a vznesl se nad hlavy nadšených fanoušků. Často v průběhu skladeb přecházel na střední pódium, sahající až hluboko mezi stojící diváky, a díky tomu byl, i nám, kteří byli trochu dál, téměř na dosah ruky.
V průběhu koncertu proběhlo několik emotivních momentů, třeba při Somethin´ Stupid, kde je mu pěveckou partnerkou Nicole Kidman, vyzval svoji ženu, aby za ním přišla a s vtipnou nasazovací maskou odzpívala tento známý duet, případně když pozval na pódium svého otce.
Show utíkala neskutečně rychle. Poslední písní byli Angels a atmosféra známé písničky, doprovázené krásným ohňostrojem, mě naprosto dojala.
Robbie je, myslím si, novým králem popu, i když už není nekonečně pařící floutek, ale manžel, vážící si svojí ženy, stejně tak jako pyšný taťka od dvou dětí, což mu ani v nejmenším nebere neuvěřitelné charisma, šarm a vtip, doplněný úžasným neverbálním kontaktem s publikem.
Jsem nad očekávání spokojená, že jsem mohla být u toho a zažít takhle skvělou atmosféru. Tak jen doufám, že na další koncert nebudu muset čekat 14 let.
{source}
[[iframe src=”https://www.zonerama.com/Embed/Album/3587311?color=blue&autoplay=true&vertical=false” style=”width: 610px; height: 330px;” scrolling=”no” frameborder=”0″ allowTransparency=”true”]][[/iframe]]
{/source}
Kompletní fotogalerie z koncertu naleznete na www.FotoZajda.cz
www.livenation.cz | www.robbiewilliams.com
