Seriál – Staré a památné stromy Chrudimska XVI. – Hrušně

Květy hrušněOvocné dřeviny tvoří mezi památnými stromy jen skutečný zlomek, ale o to bývají zajímavější svým neobvyklým vzhledem. Mezi ovocnými stromy suverénně vede hrušeň s počtem 109 památných stromů, ostatní druhy jsou daleko za ní. Jabloně jsou chráněny jen čtyři v celé republice, třešní je deset.

Z dalších užitkových dřevin je možné jmenovat šest jeřábů, mezi kterými jsou dvě oskeruše, což je kulturní jeřáb a deset ořešáků, z nichž pouze šest jsou ořešáky vlašské, zbytek patří ořešáku černému, který je u nás vysazován především jako okrasný. K této skupině patří i devět památných stromů kaštanovníku setého, o kterém bude ještě řeč v další kapitole o cizokrajných druzích. Pro úplnost dodejme, že v ČR je chráněn strom mišpule v Miřejovicích u Litoměřic nebo osm morušovníků v různých koutech republiky.

Ovocným stromům je v posledních letech věnována větší pozornost, především ochraně mizejících starých a krajových odrůd. S takovými se můžeme setkat v přírodní rezervaci Habrov, kde je obnovován tzv. Jonášův a Kučerův sad, v kterém ještě rostou staré stromy a vedle nich jsou sázeny nové s rouby starých odrůd. V roce 2014 byly také doplněny novou výsadbou třešňovky nacházející se na jižním okraji rezervace.

 

Hrušeň Babákov-Včelákov

 

V Pardubickém kraji jsou chráněny pouze hrušně a jedna jabloň. V případě jabloně se jedná o 150 let starý strom odrůdy Strýmka, který roste v obce Němčice u Litomyšle. Z celkového počtu pět hrušní, tři rostou na Chrudimsku.

Všechny chráněné hrušně se na Chrudimsku se vyskytují poměrně blízko sebe. Ta nejhezčí roste v poli u Dolního Babákova při cestě do Holetína, v místě zvaném Pod Kaplí. Má obvod 330 cm, v roce 2000 byla ošetřena a má zastřešenou dutinu v kmeni. Druhá hrušeň roste také v poli a to při silnici z Mrákotína do Malinného. Ta má obvod 190 cm a její stav není nejlepší. Již z dálky je vidět, že koruna je proschlá, mezernatá, při bližší prohlídce je vidět, že kmen má poradění od zemědělské techniky a v kmeni jsou menší dutiny. Přesto jsou obě krásné, zvláště v době květu, v první polovině května.

 

Hrušeň - polnička - plody

 

Třetí památná hrušeň roste na špatně přístupném místě, chcete-li však strom vidět, musíte vyšplhat do strmého svahu nad Žejbrem na poloviční cestě z Prosetína do Skutče. Obvod má 210 cm, jedná se o dvoják s nepravidelnou korunou. Pokud chcete vidět pěkné staré hrušně polničky, ke kterým vede i pohodlná cesta, doporučuji navštívit přírodní památku Hrobka mezi Škrovádem a Svídnicí. Ta horním okraji svahu nebo ochranném pásmu chráněného území roste několik skutečně pěkných polniček, které potěší oko nejen v době květu, ale i na podzim, kdy se jejich listy barví do žluté či červené barvy.

 

Hrušeň Srch

 

V přírodě se můžeme setkat s planou hrušní, která se jmenuje hrušeň polnička a používá se jako odnož pro kulturní hrušně. To znamená, že kulturní hrušně jsou vlastně naroubované na planou hrušeň polničku. Zvláště na starých hrušních je to dobře vidět, protože po roubování zůstává zřetelná jizva na konci kmene, která má podobu silného prstence.  Pokud chcete vidět pěkné staré hrušně polničky, ke kterým vede i pohodlná cesta, doporučuji navštívit přírodní památku Hrobka mezi Škrovádem a Svídnicí. Ta horním okraji svahu nebo ochranném pásmu chráněného území roste několik skutečně pěkných polniček, které potěší oko nejen v době květu, ale i na podzim, kdy se jejich listy barví do žluté či červené barvy.

Vydáte-li se na Pardubicko, třeba na výlet na Kunětickou horu, zastavte se v nedaleké obci Srch, kde v zahradě domu čp. 19 roste mohutná hrušeň obecná. Její obvod je 310 cm a stáří je odhadováno na 300 let. Přestože roste v zahradě, není problém si jí prohlédnout z Pohránovské ulice. Jmenuje se Panchártkova hrušeň a údajně jí zasadil po roce 1689 obecní sirotek Matěj a písčitém pozemku, který získal od obce. Svým obvodem rozhodně patří mezi nejmohutnější a zřejmě i nejstarší hrušně v republice. Samotná Kunětická hora byla v roce 2014 vyhlášena chráněnou v kategorii přírodní památka. Důvodem ochrany je především ochrana páchníka hnědého, o kterém již byla řeč v minulých dílech. Na Kunětické hoře páchník ovšem nežije ve starých dubem či lípách, ale třešních, které tu rostou ve starých sadech.

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.