Strop
Strop
Dita Korbelová
Poslouchám ticho myšlenek
tak věčně klidná navenek
přes všechnu sílu vnitřních bouří
ospale k slunci oči mhouřím
Až z toho ticha bouchnou saze
nech usadit je na podlaze
po směru otisku mých stop
najdeš ten s dírou k nebi strop
kudy s přetlakem, aniž chtěla
duše mi z těla vyletěla
