DUŠIČKOVÁ… Dita Korbelová Světlo z mé duše se potichu vykrádá zestárla bez známek života zahrada podzim už uklidil barevnou paletu uložil město do černého sametu
RYBÁŘŮM Dita Korbelová Večerní ozvěna po vodě nese mi příběhy zpívané tklivými písněmi od těch, co do páru druhý jim chybí lituji ty duše, i když jsou rybí…
JARNÍ PŮST Dita Korbelová Přežila jsem zdárně jarní půst syta jen pohledem do spíže aby moje duše mohla růst bez éček, bez cukru, bez tíže Mohu však jen touhle očistou …
VE TMĚ Dita Korbelová Přisunu se ve tmě ke tvé spící dlani pokládám si tiše levé ucho na ni Přes póry dvou kůží cítím srdce obě tvoje tiká ve Mně …
NOČNÍ Dita Korbelová Samotě tma je tichem blízká sčítám vše, po čem se mi stýská když bez potřeby kontaktu tančím si bosá do taktu v rytmu, co dělí na třetiny …