Podběl je jedna z prvních léčivých bylin se skvělým účinkem

I když podle známé pranostiky, březen – za kamna vle­zem, bychom v prvním jarním měsíci měli spíše očeká­vat zimu, přesto se právě teď začíná probouzet pěkná řádka léčivek, včetně té, v jejímž případě se žlutě zářící malé kvítky objevují o dva měsíce dříve než listy.

Podběl léčivý byl známým a vy­hledávaným přírodním „léčivem” proti onemocnění dýchacích cest už ve starověku. Na tuto drobnou léčivku nedala dopustit ani věhlasná bylinkářka svatá Hildegar­da z Bingenu, přezdívaná Sybila Rýnská. Dlouhá léta se používal jako náhrada tabáku a kupříkla­du ve středověku pomáhal léčit a zdárně hojit popáleniny, odře­niny nebo otoky vyvolané bod­nutím hmyzu.

Několikero lidových názvů

U nás roste především v okolí potoků, řek, vodních nádrží nebo v příkopech, protože potřebuje vlhkou a hlinitou půdu. Babičky podbělu lékařskému nejčastěji říkávaly Líčko Panny Marie. Z do­chovaných záznamů lze vyčíst, že dalšími lidovými názvy byly: Mateří líčko, Májík, Ubytník, Koň­ské kopýtko, Podbílek, Podkovka, Devaterník, Oko Kristovo, Pod­horáz, Svalník, Syn před otcem, Zaječí lupen nebo Bábuška ba-buše. Posledně uvedený název vznikl zřejmě proto, že zářivě žluté kvítky podbělu brzy zbělají a semínka na bílých padáčcích vítr roznáší „do světa”.

Posel jara

Podběl léčivý obsahuje tříslo­viny, sliz, organické kyseliny, mi­nerální soli, hořčiny, inulin, cholin a stopy silice. Květy obsahují bíl­koviny, žluté barvivo a např. vita­min C, listy mají pro změnu navíc zinek, draslík, kyselinu mléčnou, vinnou a jablečnou. Je dobré mít na paměti, že tuto drobounkou léčivku je třeba užívat s rozumem.

Lékaři podběl oceňují jako podpůrné léčivo bez vedlejších účinků, ovšem vzhledem k toxic­kým alkaloidům by ji neměly uží­vat těhotné a kojící ženy, stejně jako malé děti. Ty jej mohou uží­vat pouze v bylinných směsích. Každopádně maximální délka užívání se pohybuje mezi čtyřmi až šesti týdny.

Dorůstá do výšky patnácti centimetrů a v tenké vrstvě se suší na suchém a dobře větratel­ném místě. V jarním období, se sbírají květy, v následných mě­sících sbíráme listy. Květy s me­dovou vůní a hořkou chutí mají poměrně krátkou dobu sběru. Po usušení by se měly ukládat zá­sadně do papírových nebo plátě­ných pytlíčků.

Babičky a bylinkářky podběl sušily tak, že jeho lístky navlékaly na nit, aby nedošlo k zapaření a tudíž znehodnocení. Pokud se rozhodneme pro umělé sušení, teplota by rozhodně neměla pře­sáhnout čtyřicet stupňů Celsia.

 

Podběl lékařský

 

Mnoho variant užití

Podběl se používá nejen k hojení a uzdravování, ale také v kuchyni. Tam jej můžeme při­pravovat jak čerstvý, tak sušený. Z květů se připravuje med, sirup, šťáva, můžeme jím přizdobovat pokrmy, dávat jej do salátů, při­dávat do polévek či z něj vařit špenát. Ze sušeného podbělu se nejčastěji připravuje čaj, výluhy nebo inhalační směs.

Čaj z léčivého podbělu

Úžasný bojovník proti kaš­li a na léčení horních cest dý­chacích. Dvě čajové lžičky květů podbělu zalijeme vroucí vodou a deset minut necháme louho­vat. Poté čaj přecedíme, můžeme přisladit medem a podáváme.

Podbělový sirup z květů

Na přípravu potřebujeme jar­ní, čerstvé květy podbělu a třti­nový cukr. Do vhodné nádoby vrstvíme postupně kvítky s třti­novým cukrem, dokud nádobu nenaplníme. Uzavřeme a na osm až devět týdnů odložíme na tma­vé a chladné místo. Poté směs přivedeme k varu a přelijeme do lahví k uskladnění.

Podbělový med

Přibližně dvě stě květů omyje­me pod tekoucí vodou, vložíme do nádoby a zalijeme litrem a půl vroucí vody. Přikryjeme a do dru­hého dne necháme louhovat. Pak scedíme a z květů vymačká­me šťávu. Do ní přidáme cukr, šťávu ze dvou citronů a vaříme do zhoustnutí. Horký med vlije­me do řádně vymytých zavařo­vacích sklenic, uzavřeme a med uložíme do tmy a chladu.

Odvar z podbělových listů

Jednu čajovou lžičku sušených listů a dvě lžičky sušených květů necháme přejít varem ve čtvrt litru vody a na patnáct minut odstavíme. Přecedíme a po douš­cích popíjíme jeden až dva šálky denně.

Podbělový sirupPodbělový sirup z listů na zánět průdušek

Čerstvé listy omyjeme a nakrá­jíme na drobné kousky. Na dno skleněné nádoby dáme vrstvu listů, zasypeme vrstvou nejlépe třtinového cukru a tímto způso­bem vrstvíme, dokud není skleni­ce plná. Necháme slehnout a ješ­tě doplníme s tím, že poslední vrstvou by měl být cukr, a ná­dobu vzduchotěsně uzavřeme. Zakopeme ji na zahradě, zakry­jeme dřevěnou deskou a hlínou a osm týdnů necháme odležet. Pak vykopeme, sirup převaříme a plníme do připravených skle­nic. Uchovávání se doporučuje v lednici a užívá se jedna čajová lžička sirupu denně nebo tentýž objem jako sladidlo do čaje.

Inhalační podbělová směs

Do vroucí vody dáme jednu vrchovatou polévkovou lžíci podbělových květů a lístků, přes hlavu si dáme plachtu či ručník a vdechujeme. Inhalovat může­me až pětkrát denně.

Podbělový obklad

Hojivý obklad na otoky a bo­lesti svalů vyrobíme z čerstvých podbělových lístků, které nase­káme tak, aby vznikla kašovitá směs. Tu pak přiložíme na posti­žené místo a dostatečně dlouho necháme působit.

Podbělová šťáva z lístků

Šťávu z čerstvých podbělových lístků připravíme v odšťavňovači. Můžeme ji ihned zevně aplikovat na rány a popáleniny. Naše praba­bičky ji spolu s mlékem a medem běžně podávaly i při chorobách dýchacích cest.

 

zdroj: Klub receptáře (Naše rodina)

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.