Až jednou…


Až jednou…

Dita Korbelová

Až jednou nad tichem ustlaných postelí

přijde čas a naše duše se rozdělí

zanechej po cestě nějaké znamení

napověz mi třeba pírkem od labutě

když už mě netíží tělo jak kamení

tak s jeho lehkostí podruhé najdu Tě

Ať půjdu do pekla anebo do nebe

ponech mi naději, nechci jít bez Tebe

 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.