báseň

DUŠIČKOVÁ… Dita Korbelová Světlo z mé duše se potichu vykrádá zestárla bez známek života zahrada podzim už uklidil barevnou paletu uložil město do černého sametu

RYBÁŘŮM Dita Korbelová Večerní ozvěna po vodě nese mi příběhy zpívané tklivými písněmi od těch, co do páru druhý jim chybí lituji ty duše, i když jsou rybí…

JARNÍ PŮST Dita Korbelová Přežila jsem zdárně jarní půst syta jen pohledem do spíže aby moje duše mohla růst bez éček, bez cukru, bez tíže Mohu však jen touhle očistou …

VE TMĚ Dita Korbelová Přisunu se ve tmě ke tvé spící dlani pokládám si tiše levé ucho na ni Přes póry dvou kůží cítím srdce obě tvoje tiká ve Mně …

NOČNÍ Dita Korbelová Samotě tma je tichem blízká sčítám vše, po čem se mi stýská když bez potřeby kontaktu tančím si bosá do taktu v rytmu, co dělí na třetiny …

POSVIŤ MI Dita Korbelová Posviť mi srdcem do temnoty ať uvidím včas všechny ploty které mě zdrží cestou k cíli dokud mi ještě zbývaj síly Až upnu na to světlo …

TADY A TEĎ Dita Korbelová Zkus projít do své duše branou od shonu života se postit a cestou stokrát vyšlapanou vnímej jen vůni přítomnosti

Před usnutím Dita Korbelová Do hloubky očí studánek zaklínám bdění ve spánek Co nejblíž snům co Tebou hřejí bývají vlídné o naději O světle za nímž mizí stíny a na …

Na půl cesty Dita Korbelová Na půl cesty mezi spánkem a bděním zahlédla jsem periferním viděním konce bílých perutí ležím tiše, bez hnutí čekám, zda mi nenapoví obraz v hlavě, …