Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 2. díl: Medlešice

Pokračujeme v našem seriálu o zámeckých parcích a zahradách Chrudimska, ve kterém se vydáváme po stopách zajímavých historických areálů v našem regionu. Pokud jste ještě nečetli úvodní díl, doporučujeme začít tam – seznámíte se s cílem celé série i první navštívenou lokalitou.

Naší první zastávkou jsou Medlešice, ležící severně od Chrudimi. Původně samostatná obec s asi 600 obyvateli je od roku 1985 součástí města Chrudim. Na západním okraji obce se nachází menší barokní zámek obklopený zámeckým parkem, který představuje jedinou zelenou oázu uprostřed jinak zemědělské krajiny.

Zámek byl postaven na místě tvrze, poprvé zmiňované v roce 1626. Do dnešní podoby byl upraven po roce 1725, přičemž barokní přestavba je připisována chrudimskému staviteli Donátu T. Morazzimu. Posledním majitelem zámku byl Jan Wiedersperger, jemuž byl objekt v roce 1945 zkonfiskován.

Jednopatrová barokní budova ve tvaru písmene T slouží od roku 1946 především jako mateřská škola a knihovna. Později zde byl přistavěn i byt. Po druhé světové válce byla zbourána pseudogotická věž na severní straně a zazděny některé vstupy do parku. Zrušen byl rovněž čestný dvůr před hlavním průjezdem.

Základy současného zámeckého parku sahají do období po roce 1662, kdy byla tvrz přestavěna na zámek. Současný vzhled získal nejpozději ve druhé čtvrtině 19. století, a to jako pravidelně komponovaná klasicistní zahrada. V parku byly umístěny dvě rokokové vázy a dvě pískovcové piniové šišky – do dnešních dnů se dochovala pouze jedna.

Ze západního rohu parku bylo možné vstoupit branou s výhledem na zámek; dnes se zde zachovaly jen schody. Park o rozloze 2,8 hektaru značně utrpěl nevhodnou péčí – byl využíván pro veřejné akce a část dnes slouží jako zahrada mateřské školy.

Zhoršení stavu parku dokládá i úbytek dřevin. V roce 1984 zde bylo zaznamenáno 83 druhů dřevin (z toho 19 jehličnanů). Mezi zajímavé druhy patřily kultivary zeravů, cypřišů či vzácný zeravinec japonský. V roce 2018 inventarizace zaznamenala už jen 43 druhů (z toho 12 jehličnanů).

V posledních letech bylo v parku vysazeno několik nových dřevin. Za zmínku stojí lípa vysazená 28. října 2018, připomínající 100. výročí vzniku Československa. Mezi nejstaršími stromy vyniká červenolistý buk (‘Atropurpurea’), chráněný jako památný strom.

Zaujme také skupina statných ořešáků černých podél obvodu parku. Ty uvnitř musely být pokáceny, ale vzápětí byly vysazeny nové. U zámku roste impozantní liliovník tulipánokvětý se zajímavými listy a květy. Dále zde najdeme statný platan východní, jerlín japonský u amfiteátru a dub letní.

Zajímavostí je plodící klokoč zpeřený, jehož plody se dříve používaly k výrobě růženců. Podél zdí parku roste neudržovaná keřová zeleň, zastoupená pámelníkem bílým, lískou obecnou, zimolezem, černým bezem a pustorylem věncovým.

Na jaře park rozkvétá řadou jarních bylin – například sasankou hajní nebo podbělem šupinatým. Velkou pozornost si zaslouží žlutě kvetoucí tulipán planý pocházející z jižní Evropy. Tento skromnější příbuzný dnešních tulipánů se v minulosti běžně pěstoval v zahradách, než jej vytlačily moderní kultivary z Holandska. Dnes ho najdeme především ve starých zámeckých parcích, ale hojně kvete i na okraji Městského parku v Chrudimi.

Zámecký park je obehnán zdí, takže jeho rozšíření proběhlo jihozápadně od zámku, za cestou. Zde byl založen anglický park, který se však do dnešních dnů nedochoval. Jeho existenci připomíná jen místní název „Engliš“. Na jeho místě se dnes nachází sklad dřeva firmy Matrix.

Zbytky původních parkových úprav lze nalézt u hřiště u pivovarské hospody. Nedávno zde bylo postaveno dětské hřiště, jehož okolí bylo vkusně sadovnicky upraveno. Zámecký park je celoročně přístupný.

1. díl – Úvod 

3. díl – Slatiňany

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.