Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 9. díl Rychmburk a Karlštejn

V našem putování po zámeckých zahradách a parcích se v tomto díle, podobně jako v přechozím, který je věnovaný Chroustovicím, budeme zdržovat na panství Kinských. Opět se setkáme s hrabětem Filipem Kinským (1741 – 1827), který výrazně přispěl k rozvoji rychmburského panství, jehož součástí byl i lovecký zámeček Karlštejn u Svratouchu.

 

 

Hrad Rychmburk a obec Předhradí se nacházejí jen pár kilometrů východně od města Skuteč. Hrad byl postaven na počátku 14. století. Ve druhé polovině 14. století se stal majetkem pánů z Pardubic a v roce 1425 byl dobýván husity. Rozsáhlejšími stavebními úpravami hrad prošel v 16. století za Valdštejnů a v devadesátých letech 18. století za Kinských. Posledními majiteli z řad šlechty byli Thurn-Taxisové. V roce 1945 byl hrad zestátněn. V letech 1952 až 2019 byl na hradě umístěn domov důchodců. Od roku 2021 je hrad přístupný veřejnosti a probíhají zde postupně různé úpravy.

 

 

Významně se do historie hradu a panství zapsal rod Kinských. Byl to především kníže Štěpán Vilém Kinský (1679–1749) rakouský diplomat a důstojník, který se zasloužil o hospodářské povznesení svých panství. V roce 1763 zdědil Rychmburk po své předčasně zemřelé snoubence Marii Augustě Kinské (1751–1763) její příbuzný hrabě Filip Kinský (narozen 1741 v Chroustovicích). Ten si nechal hrad upravit pro bydlení a panství dobře spravoval. Podle historických plánů byly u hradu dvě zahrady, které se zachovaly dodnes. Menší zahrada se nachází na úrovni současného terénu a větší vznikla na dně hradního příkopu, který odděluje hrad od zbytku obce. Více bohužel o těchto zahradách nevíme a také nejsou běžně veřejnosti přístupné.

 

 

Kolem roku 1800 nechal Filip Kinský v místě bývalého sadu ovocných stromů (tzv. štěpnice) asi 400 m jihozápadně od hradu vytvořit okrasnou zahradu dnes označovanou jako Panská zahrada. Filip Kinský zde nechal postavit skleníky, dřevěné divadlo, na hlavní cestě stál altán, v jednom rohu byla postavena poustevna, v dalším gloriet. Bohužel do dnešních časů se zachoval jen klasicistní sloupovitý pavilon, ve kterém je umístěna busta Filipa Kinského s datací 1818. Centrální část zahrady dnes tvoří pravidelná obdélníková plocha se systémem pravoúhlých cest, vedených jednak po obvodu a jednak středem plochy, čímž jí dělí na čtyři menší obdélníky. Ve středu, kde se kříží cesty je vytvořen rondel.

 

 

V těchto travnatých plochách dříve rostly ovocné stromy. Dnes jsou pouze zatravněné a cesty jsou lemovány nízkými živými ploty. Při západním okraji se nachází malý krajinářský park tvořený především domácími druhy listnáčů, jako jsou lípy, javory a habr. V roce 2014 byla Panská zahrada revitalizována. Díky tomu se do ní vrátily po obvodu centrální plochy aleje. Západní a východní aleje jsou tvořeny habrem; severní a jižní aleje lípou.

 

 

V severovýchodní části byl obnoven ovocný sad. Ve východní části roste stará lípa velkolistá, která je chráněná jako památný strom a zřejmě zde byla vysazena v době vzniku Panské zahrady. V jihovýchodním rohu zahrady v místě, kde dříve stával dřevěný parket, se dnes nachází restaurace. Zahrada je ohrazena většinou původní zdí, jen na východním okraji je plot, ale je celoročně přístupná.

 

 

Kníže Štěpán Vilém Kinský nechal na svém panství zřídit první loveckou oboru (tzv. Stará obora) v lesích západně od Čachnova. Hrabě Filip Kinský pokračoval v budování obor a založil v blízkosti Čachnova další. Ve vesnici si nechal postavit malý lovecký barokní zámeček obklopený rozsáhlou zahradou ohrazenou kamennou zdí. Brzo jej však opustil a zámeček v Čachnově byl v roce 1877 přestavěn na hájovnu. Filip Kinský si nechal postavit nový lovecký zámečku na vrchu Karlštejn u Svratouchu. Ten byl postaven v letech 1770 až 1775 v pozdně barokním stylu. Do budovy zámečku Karlštejn byla zastavěna původní mariánská kaple zasvěcená sv. Jiljí, která v tomto místě již stála. Samotná stavba zámečku postaveného uprostřed luk a polí byla propojena se svým okolí. Na sever od zámku byla vysazena lipová alej podél kočárové cesty vedoucí do Čachnova. Na okraji louky severně od zámku byl na místě prameniště vybudován rybníček a loukách od zámku byly postaveny chalupy, které byly pronajímány místním lidem, kteří většinou pracovali pro panstvo. Většina z těchto chalup postupně zanikla a připomínají se jen skupinky stromů, které vyrostly na místě zbořenišť. Na mapě z roku 1826 je zakreslena jižně od zámku okrasná zahrada lichoběžného tvaru. Kromě toho byly na situačním plánu zámečku z roku 1856 zakresleny i další tři menší zahrady, které byl ohrazeny plotem a jednalo se zřejmě o užitkové zahrady. Jedna z nich se nacházela přímo uvnitř zámeckého areálu na západní straně čestného dvora. Na existenci užitkové zahrady nebo zahrad ukazuje nepřímo i skutečnost, že i dnes lze v okolí zámku nalézt některé zplanělé nepůvodní druhy rostlin, jako koprníček štětinolistý, který se dříve v domácím léčitelství nebo pro přípravu likérů. Dochovala se také pověst o Filipu Kinském, podle které se měl, poté co musel opustit Vídeň nějaký čas ukrývat na lovecké chatě Lusthaus. Ta se měla nacházet poblíž Karlštejna uvnitř jedné z jeho obor. Pro potvrzení existence této lovecké chaty však nemáme žádné důkazy.

 

 

Díky tomuto hraběcímu pobytu, byla studánka nacházející se nedaleko zámečku Karlštejn pojmenována jako Hraběcí studánka. Filip Kinský byl bezdětný, a proto se rozhodl se své panství Rychmburk a Chroustovice v roce 1823 prodat Thurn-Taxisům. Ti zámeček Karlštejn využívali již jen jako sídlo úřadů. Zámeček byl v roce 1945 znárodněn a vystřídalo se zde několik majitelů. V současnosti je zrekonstruovaný a nabízí ubytování, kongresové centrum a restauraci.

 

 

 

1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
3. díl – Slatiňany
4. díl – Chrast
5. díl – Heřmanův Městec
6. díl – Hrochův Týnec
7. díl – Přestavlky
8. díl – Chroustovice
9. díl – Rychmburk a Karlštejn
10. díl – Nasavrky a Slavická obora
11. díl – Běstvina, Klokočov, Hoješín
12. díl – Luže
13. díl – Nové Hrady