Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 8. díl: Chroustovice
Náš seriál o zámeckých parcích a zahradách na Chrudimsku se přesunul do své druhé poloviny a na mapě se posunul více na východ. Z Hrochova Týnce se přes Přestavlky posouvá do Chroustovice, které jsou vzdálení asi 15 k východně od Chrudimi. V jihovýchodní části městyse se nachází zámek, který vznikl přestavbou z tvrze po roce 1663.
Základy zámecké zahrady byly položeny v roce 1780, kdy zámek nechal přestavět ve slohu rokoka hrabě Filip Kinský (narozen 1741 v Chroustovicích). Ten se rozhodl přestavět Chroustovice do velkého celku s jednotlivými, na sebe navazujícími částmi a s důrazem na propojení zámku, čestného dvora a zahrady. Jednotlivé objekty nechal rozvrhnout na centrální osu, která prochází hlavní bránou, hlavním vstupem do zámku a branou na jižním okraji parku. Barokní komponovaná krajina, v jejímž středu se nachází zámecká zahrada je inspirována realizacemi nejvýznamnějšího architekta té doby André de Nôtra.
Na jižní straně nechal zámek ozdobit zahradním průčelím, na severní straně nechal postavit rozsáhlé předdvoří. V roce 1823 však zámek prodal Thurn – Taxisům, kteří jej po požáru v roce 1861 barokně přestavěli. Zámek využívali jen jako letní sídlo, ale nechali zahradu v roce 1832 upravit V. Illigem. V rámci pozemkové reformy zámek v roce 1919 odkoupil stát a byla zde zřízena pobočka léčebny v Luži. Pro potřeby léčebny byl zámek upraven, ale vznikla zde i nová užitková zahrada. Léčily se zde děti s tuberkulózou, pro které bylo vytvořeno i pískoviště sloužící ke slunění. Vzniklo ve francouzské zahradě v místech, kde se dnes nachází hřiště. Léčebna, zde byla do roku 1938, pak se do zámecké budovy přestěhovala Česká zemská výchovna a donucovací pracovna.
V roce 1947 zámek vyhořel a po jeho rekonstrukci zde vzniklo školské zařízení, které zde působí dodnes. Vzhledem k tomu, není zámek ani jeho zahrada či park běžně přístupný veřejnosti, je možné je navštívit během některých školních akcí určených veřejnosti jako je Den otevřených dveří. Nově se během léta konají jednou měsíčně komentované prohlídky zámku a zahrady. Bližší informace lze najít na webu obecního úřadu nebo odborného učiliště. Pravidelně bývá zámecký areál přístupný na začátku června během Víkendu otevřených zahrad.
Zámek dnes tvoří budovy s původně obdélníkovým půdorysem. Východní strana zámku byla v roce 1780 ubourána a nádvoří bylo uzavřeno mříží s bránou a východně od ní byla postavena oranžérie. Ze severní strany zámku se nachází čestný dvůr, jehož středem prochází cesta od hlavního vstupu do zámku k vstupní bráně. Nádvoří po stranách uzavírají eliptické budovy bývalých koníren a budovy sloužící k ubytování služebnictva. Zpestřuje jej náhon protékající od východu k západu, přes který byly postaveny tři můstky s balustrádami. Jižní průčelí zámku si zachovalo rokokovou podobu a navazuje na něj zámecká zahrada.
Zajímavá je dispozice zámku, zahrady, navazujícího parku a bažantnice v podélné ose, směřující od severu k jihu. Před jižním průčelím zámku se nachází do nepravidelného šestiúhelníku vytvořená francouzská zahrada s pravidelnou dispozicí záhonu (čtverce a trojúhelníky), které jsou lemovány živými ploty z habrů. V minulosti bývala zahrada pestřejší. Středem procházel květinový záhon, který byl později nahrazen živými ploty.
Tuto zahradu ze tří stran obtéká upraveným korytem říčka Novohradka, jenž odděluje zahradu od navazujícího parku. Jižní a jihozápadní hranici parku obtéká náhon oddělující se od říčky Novohradky východně od městyse. Náhon tekoucí čestným dvorem se odděluje nad jezem východně od zámku.
Park od okolí dodnes odděluje plot. Má také pravidelný tvar a původně v těchto místech založil Filip Kinský sad. Dnes je park tvořen několika alejemi lip, které lemují tok Novohradky a ve střední části tvoří dva oblouky. Mezi alejemi a plotem parku byly vysázeny různé dřeviny. Dendrolog Hieke (1984) hodnotí park jako dendrologicky nepříliš zajímavý a uvádí odsud 6 jehličnanů a 33 listnáčů. Mezi nejvýznamnější řadí chřadnoucí liliovník tulipánokvětý a kultivar jasanu ztepilého ´Diversifolia´. Tyto stromy zde již nerostou. V letech 1966 až 1977 byl park obnoven podle projektu L. Wagnerové a architekta Šimůnka do historizující podoby. Tak nákladná úprava nebyla v období socialismu běžná a dokládá tak význam této zahrady, která je dnes řazena mezi nejvýznamnější francouzské barokní zahrady u nás. Bohužel v pozdějších letech zde byly vysázeny další dřeviny, kterou jsou v příliš velké sponu, a většina z nich příliš neprospívá. Kromě toho jsou pod stromy podsazeny i keře. Na západní konci lipové aleje byl vysazen nový liliovník tulipánokvětý. Západní část parku je také druhově bohatší. Roste zde pěkný červenolistý buk lesní a jeden převislý buk. V mladších výsadbách zde roste javor babyka, javor jasanolistý, javor stříbrný, zmarličník japonský, borovice černá, jedle obrovská, platan javorolistý. Ve východní části bylo vysazeno hned několik platanů, a to velmi blízko sebe. V této části byl vysazen i jinan dvoulaločný.
Z jižní strany bylo možné vstoupit do parku mřížovou bránou se zdobenými sloupy. Od jižního průčelí majitelé vyjížděli ven z parku do blízké bažantnice. Tu s parkem spojuje lipová alej obnovená v roce 2008. Bažantnice má tvar obdélníku a byla vysázena tak, že byla travnatými pásy rozdělena na osm menších obdélníků a každý obdélník byl úhlopříčkami rozdělen na čtyři trojúhelníky. Z osmi obdélníků dva středové v severní části nebyly nikdy zalesněny, byly zde louky nebo pole. Bohužel byly později zalesněny a původní členění již není příliš zřetelné. Stromové patro této bažantnice je tvořené především výsadbou topolu kanadského, která je doplněna řadou listnáčů z náletu.
Zajímavé je, že severojižní osa, která spojuje zámek, zahradu, park a bažantnici vybíhala i směrem k severu až k 6 km vzdálenému místu u obce Uhersko, kde byl v roce 1780 postaven lovecký zámeček Neulust (také Theresienlust). Pojmenován byl po sestře Filipa Kinského Marii Terezii, která po smrti svého manžela Andrzeje Poniatowského žila v Chroustovicích. Zámek v Chroustovicích měla se zámečkem Neulust spojit alej, která však nebyla dokončena a dnes končí necelý kilometr od zámku.
Filip Kinský nechal v okolí Chroustovic založit několik bažantnic, které se dochovaly do dneška a jsou často jedinými lesními ostrůvky v rovinaté a intenzivně zemědělsky využívané krajině. Největší z nich je bažantnice nacházející se severozápadně od Chroustovic a pojmenovaná Městecký háj, podle blízké obce Městec. Její rozloha je téměř 65 hektarů, má pravidelný čtvercový tvar, který je opět rozdělen cestami na menší čtverce, kterými procházejí úhlopříčně další cesty. Zdánlivě se tento les nachází na rovině, ale ve skutečnosti byl vysázen na nevýrazném návrší. Jeho nejvyšší bod je uprostřed lesa a býval zde i malý letohrádek. Dnes zde najdeme jen statnou lípu. Původně byl celý háj lemován travnatým pásem se stromořadím, která jsou místy ještě dobře zřetelná. V místech některých průsečíků cest jsou dodnes zřetelná i kruhová rozšíření lesních cest. V severovýchodním rohu bažantnice stávala poustevna. Městecký háj dnes převážně porůstají druhově pestré dubohabřiny s bohatým bylinným patrem. Zvláště na jaře stojí za návštěvu.
Severozápadně od Chroustovic najdeme bývalou Bažantnici Na Vrších, která je chráněna jako významný krajinný prvek (VKP) Holešovický les z důvodu bohaté hájové květeny. Kromě toho je tento les také archeologickým nalezištěm. Severovýchodně od městyse najdeme Ostroveckou bažantnici, která navazuje na jihovýchodním okraj obce Ostrov. Severně od Chroustovic se nachází bažantnice u Neulustu, která je dnes chráněna jako přírodní rezervace Bažantnice v Uhersku.
1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
3. díl – Slatiňany
4. díl – Chrast
5. díl – Heřmanův Městec
6. díl – Hrochův Týnec
7. díl – Přestavlky
8. díl – Chroustovice
9. díl – Rychmburk a Karlštejn
10. díl – Nasavrky a Slavická obora
11. díl – Běstvina, Klokočov, Hoješín
12. díl – Luže
13. díl – Nové Hrady