Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 11. díl Běstvina, Klokočov, Hoješín
V desátém díle jsme se podívali do Slavické obory, která se rozkládá na severních svazích Železných hor. V tomto díle se přesuneme na hlavní železnohorský hřbet a navštívíme hned pět menších zámků, ale jen tři zámecké parky či zahrady.
Pěkný opravený zámek najdeme na východním okraji Třemošnice. Původně renesanční zámek byl v 18. století barokně přestavován. Jeho přestavba však nikdy nebyla dokončena. Dnes je zámek opraven a využíván. Bohužel většina dřevin, které jej obklopovaly byla vykácena. Zůstala jen jedna statná borovice černá u jižního průčelí. Ještě hůř však dopadl pseudorenesanční zámek z roku 1898 v obci Podhořany. Nejprve byl přestavěn na školu a poté, co v 90. letech 20. století vyhořel, byl zbourán. Bohužel ani z přiléhajícího parku mnoho nezbylo. Místo něho zde brzo vyrostou nové rodinné domky.
Nejzachovalejší zámecký park najdeme v Běstvině, která leží na úpatí Železných hor asi 4 km jihovýchodně od Třemošnice. Na návsi stojí barokní zámek tvořený čtyřkřídlou budovou s uzavřeným nádvořím, která byla v 19. století klasicistně upravena. V té době bylo v zadní části zámku postaveno železné schodiště vedoucí z prvního patra do zahrady, které se však do dnešních dnů nezachovalo. Vznik zámeckého parku je datován do začátku 19. století. Proti zadnímu průčelí zámku byla vytvořena louka přecházejí v průhled směřující k západu, směrem ke kostelu v Pařížovu. Ve středu louky stávala fontána a podél byly vysázeny dvě řady stromů. Ty se na rozdíl od fontány dochovaly dodnes. Tvoří je především buk lesní a javor klen. Také průhled je stále dobře zřetelný.
V zámeckém parku se nacházel také domek zahradníka a na okraji navazovala hospodářská budova. Obě budovy byly zbourány v roce 1982, kdy byl parku revitalizován. V parku se zachoval dřevěný pavilon tzv. Švýcárna z roku 1935, který sloužil dětské ozdravovně Humanita sídlící tehdy na zámku. Tu provozovala Nadace Jana Josefa Caretta – Millesima, která zámek vlastnila v letech 1910–1948. Poté byl zámek zestátněn a sídlila v něm především internátní zvláštní škola. Po jejím přestěhování do Třemošnice byl zámek prodám soukromé firmě. V současnosti je zámek i park veřejnosti nepřístupný a od roku 2019 probíhá jeho revitalizace.
Dendrolog Hieke uvádí z parku 8 jehličnanů a 44 listnáčů. Mezi nimi za nejvýznamnější považuje jinan dvoulaločný s netypickým habitem, který se dochoval poblíž louky za zámkem. Z dalších druhů připomíná jasan americký, kultivar ´Acuminata´, který stejně jako statnou katalpu trubačovitou vyvrátila vichřice v roce 2008. Bohužel z dalších listnáčů se do dnešních dnů mnoho zajímavých druhů nedochovalo. Výjimkou je statný platan javorolistý, který si můžu prohlédnout každý, protože roste před zámkem. Tento mohutný jedinec je chráněn jako památný strom. Jeho obvod ve výšce 1,3 m je téměř 6 metrů a je považován za jeden z nejmohutnějších platanů v naší republice. V okolí budovy zámku roste ještě několik pěkných, ale mladších platanů. V zadní části parku se dochoval sloupovitý dub letní. Nově vysázených stromů je minimum, je to především skupina smrků ztepilých na severním okraji parku, jedle ojíněná a borovice vejmutovka, dále keře bobkovišně lékařské nebo zlatice prostřední. V severozápadním rohu parku se nachází dožívající ovocný sad. Park není dlouhodobě udržován, což prospívá rostlinám jarního aspektu (kvetou před olistěním stromů). Z těchto jarních rostlin zde na jaře bohatě kvete dymnivka dutá, sasanka hajní či plicník tmavý.
Zámecký park dříve volně přecházel do krajiny, která byla doplněna několika rybníky, alejemi, remízky, oborou a drobnými sakrálními stavbami. Zachovaly se také staré solitérní duby v lukách za parkem. Dnes jsou staré aleje a staré duby navazují na jihozápadní okraj parku chráněny jako evropsky významná lokalita Běstvina pro ochranu brouka páchníka hnědého.
Ze sakrálních staveb stojí za povšimnutí kaple Jana Nepomuckého s půdorysem šestiramenné hvězdy nacházející se před zámkem. Dlouho byla považována za dílo Jana Blažeje Santini – Aichela, ale autorem je jeho žák Jan Jakub Vogel.
Asi 6 km jihovýchodně od Běstviny na hřebeni Železných hor, v blízkosti Sečské přehrady se nachází bývalý lovecký zámeček Klokočov. Nechal jej postavit v roce 1789 Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu, který rok předtím koupil panství Klokočov a Běstvina. Jednoduchou patrovou budovu postavenou v barokním stylu obklopuje větší okrasná zahrada, která je přístupná a kolem vede i turistická značka. Před zámkem se nachází menší rybníček obklopený vzrostlými stromy. Za zámečkem je umístěna jednoduchá dřevěná stavba sloužící ke svatebním obřadům. V parku nejvíce zaujme torzo starého buku lesního, který se nachází v nejnižší části parku a před ním se rozkládá menší travnatá plocha. Výsadby dřevin jsou soustředěny po obvodu zahrady. Najdeme zde spíše běžnější druhy jako modřín opadaný, smrk ztepilý, douglaska tisolistá, jedle ojíněná, mladá jedle obrovská, dále lípy a břízy. Před zámkem je udržovaný živý plot ze zimostrázu vždyzeleného. Mezi vzrostlými stromy stojí za povšimnutí převislý jasan ztepilý, vzrostlé smrky, modříny, borovice lesní či douglasky. Z keřů jsou v parku vysazeny hortenzie, weigelie, rododendrony a dřišťály.
Severozápadně od Klokočova se nachází obec Hoješín, ve které se dochoval původně rokokový lovecký zámeček, který je obklopen menších parkem. Především v jeho severovýchodní části se nachází volně řešená zahrada, ve které roste několik zajímavých dřevin jako statná jedle ojíněná, jedle kavkazská, jírovec pleťový, zajímavý kultivar akátu s kulovitou korunou. Bohužel řada stromů není v dobrém stavu a potřebovaly by odbornou péči. Zámeček s parkem vlastní Školské sestry sv. Františka a vstup do parku je vhodné si předem domluvit.
1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
3. díl – Slatiňany
4. díl – Chrast
5. díl – Heřmanův Městec
6. díl – Hrochův Týnec
7. díl – Přestavlky
8. díl – Chroustovice
9. díl – Rychmburk a Karlštejn
10. díl – Nasavrky a Slavická obora
11. díl – Běstvina, Klokočov, Hoješín
12. díl – Luže
13. díl – Nové Hrady