Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 5. díl: Heřmanův Městec

Pokračujeme v našem novém seriálu (více 1. díl). Po návštěvě zámeckých parků v Medlešicích (2. díl) a Slatiňanech (3. díl), úchvatné zámecké zahrady v Chrasti (4. díl) se přesuneme na západ od Chrudimi a navštívíme zámecký park v Heřmanově Městci.

Zámek v Heřmanově Městci se nachází východně od centrálního Mírového náměstí při silnici do Chrudimi. Pozdně barokní stavba z r. 1784 byla přestavěna v roce 1876, konečná podoba pochází z let 1932–33.  Po roce 1945 zámek patřil ministerstvu zahraničí a jezdil sem i tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk. Od roku 1952 slouží jako Domov důchodců hlavního města Prahy, ale zámecký park je veřejně přístupný.

Roku 1784 v souvislosti s přestavbou zámku založil hrabě Jan Václavem Špork na místě barokní zámecké zahrady a navazující obory s rybníkem zámecký park.

Současná podoba zámeckého parku pochází z 20. let 19. století. Kdy byla částečně upravena   i okolní krajina navazující na zámecký areál. Dodnes jsou především východně od zámku zřetelné aleje nebo výsadby skupin stromů v loukách. Na jihovýchod od zámeckého parku pak navazuje rozlehlý lesopark Palác se sítí cest. Poslední velká regenerace dřevin a travnatých ploch proběhla v roce 1969. Podílel se na ní i zahradník Laub, který začínal jako zahradník u posledního majitele zámku knížete Kinského. V červnu 2008 byl park poškozen větrnou vichřicí, která vyvrátila nebo poškodila řadů stromů, které byly postupně v letech 2009–2010 vykáceny.

Zámecký park se rozkládá na ploše 42,69 ha a táhne se pozvolně směrem k jihu do mírného svahu. Tímto směrem byla vytvořena kompozice původně tří paprsků cest vedoucích od zámku do parku. Dodnes nejzřetelnější je původně prostřední průhled dlouhý 600 metrů. Ten pozvolna stoupá od zámku na návrší, na kterém stával i vyhlídkový altán. Historickou zajímavostí je to, že na konci 2. světové války byl tento průhled používán jako polní letiště pro potřeby štábu wehrmachtu. Dokonce zde jedno letadlo zůstalo stát, protože z rozmočeného trávníku už nebylo schopné vzlétnout.

Z nejvyššího bodu toho průhledu je velmi pěkný výhled směrem k zámku a dálkový průhled na Kunětickou horu a na opačnou stranu se otvírá pohled na Zámecký rybník (nazývaný též Jezírko), který je posledních několik let bez vody. Parkem protéká Podolský potok, který napájel Zámecký rybník, ale jeho koryto bylo místy velmi výrazně směrově upraveno. V roce 2020 po přívalovém dešti došlo k vylití vody ze Zámeckého rybníku a koryta Podolky, a voda odtékala v původní trase potoka a zatopila nádvoří zámku a také poškodila některé cesty v parku.

V jihovýchodní části má zámecký park charakter přirozeného lesa tvořeného doubravou s příměsí borovice lesní. Touto části vede pouze několik cestiček a je málo navštěvovaná.

Ve východní části parku se nacházejí tenisové kurty a přírodní amfiteátr. U vchodu do parku z ulice Ježkovka se nacházel domek určený původně pro zahradníka, který je dnes výrazně přestavěn. V severní části parku se poblíž cestičky nachází bývalá lednice, podzemní prostor používaný pro skladování potravin. Dnes je sice prázdná, ale využívají ji pro zimování netopýři.

Zámecký park je jedním z největších v Pardubickém kraji a je zajímavý použitím předsazených dřevin v loukách, především červenolistých kultivarů buků. Působivé je použití skupin jehličnanů v porostech domácích listnáčů. Oceňované je i zachování poměru lučních ploch a porostů dřevin, cestní sítě a mostů, které odpovídá stavu z 2. poloviny 19. století.

Dendrolog Hieke uvádí z parku 14 jehličnanů a 49 listnáčů. Upozorňuje především na staré jedince tisu červeného, borovice černé, jinanu dvoulaločného a tsugy kanadské, které tu dodnes rostou. Z dalších jehličnanů stojí za zmínku pěkné exempláře borovice vejmutovky nebo douglasky tisolisté, a především mladší metasekvoje čínské rostoucí u rybníka. Z listnáčů jsou zde velmi pěkné staré exempláře dubu balkánského. Roste zde asi 380 let starý dub letní s obvodem 5,5 m, který je chráněn jako památný strom a pravděpodobně rostl v původní oboře. Z dalších druhů tu roste pěkný exempláře převislého habru obecního či buku lesního. Dále několik pěkných kaštanovníku setých nebo červenolistých buků. Z dalších dřevin stojí za pozornost platan javorolistý, topol bílý, duby červený nebo jírovec pleťový. V mladších výsadbách zde rostou katalpa trubačovitá, ambroň západní, jerlín japonský nebo několik kusů vrby smuteční vysazených u rybníka. Zajímavé jsou i bohatě kvetoucí keře kaliny vonné, která kvete brzo na jaře nebo během teplé zimy.

Od roku 1996 je zámecký park i s navazujícím lesoparkem Palác součástí přírodního parku Heřmanův Městec. Společně ještě s tzv. Bažantnicí, která se nachází severovýchodně od zámku byl navržen do soustavy Natura 2000 jako druhová lokalita pro ochranu páchníka hnědého. Tento poměrně velký a robustní brouk žije v trouchnivějícím dřevě starých stromů. Z důvodu ochrany tohoto druhu jsou v jihovýchodní části parku ponechány trouchnivějící kmeny stromů na zemi nebo stará torza na dožití. Pro jeho ochranu je od roce 2014 zámecký park spolu s Bažantnicí chráněn jako přírodní památka.

Vstup do parku je volný a je možný brankou, která se nachází na poloviční cestě z náměstí k zámku. Další vstup je možný na západním straně z ulice Pokorného a z východní strany vstupem u ulice Ježkovka. U těchto vchodů jsou umístěné také informační tabule, na kterých je však vyznačeno jen 49 běžnější druhy stromů. Bohužel většina těchto tabulí byla poškozena vandaly. V parku jsou pak některé stromy označeny kovovými tabulkami se jménem a místem původu druhu. Jsou umístěny tak, aby byly dobře čitelné z cestiček. K parku byla také vydána skládačka o dřevinách s mapkou, která by měla být k dostání v informačním centru na Mírovém náměstí.

1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
3. díl – Slatiňany
4. díl – Chrast
6. díl: Hrochův Týnec

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.