Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 10. díl Nasavrky a Slavická obora

Po návštěvě rychmburského panství se přesuneme na panství nasavrcké a vrátíme se odkazu rodu Auerspergů, kteří vytvořili úžasný zámecký park ve Slatiňanech (3. díl), ale i jednu z největších obor v Čechách. Sídlem panství bylo městečko Nasavrky, kde nedaleko od náměstí najdeme renesanční zámek, jenž vznikl na místě bývalé gotické tvrze zmiňované již v roce 1545.

 

 

Dnešní dvoupatrová zámecká budova zdobená psaníčkovými sgrafity byla postavena kolem roku 1600. Úpravu okolí zámku řešili její tehdejší majitelé Schönfeldové kolem roku 1740. V té době zrušili hřbitov, který byl přeložen na západní okraj Nasavrk. Dále byl zemědělský dvůr přeložen asi 300 severně od zámku. Kolem zámku díky tomu mohla vzniknout rozlehlá zahrada, která se rozkládala především na mírném svahu severně od zámku. Jak tato zahrada vypadala nelze z žádných historických podkladů zjistit. V roce 1746 zde byla zřízena jedna ze tří panských ovocných školek. Mapa stabilního katastru z roku 1839 zde zachycuje pouze ovocný sad, který je zde dosud. Podobu zámecké zahrady slovně zachytil v místní kronikář takto: „Kolem zámku byly rozsáhlé zahrady. Na východní straně sahala až silnici, kde byla ukončena velkou zdí. Zde stojí lípa zvaná Kongresovka, tj. z jednoho spodku rostou tři kmeny. Byly prý sázeny u panských sídel v roce 1813 na počest vítězství tří císařů nad Napoleonem“.

 

 

Dnes v okolí zámku v podstatě nenajdeme žádnou velkou parkovou úpravu. V malé zahradě u zámku roste jen několik běžných druhů dřevin, především lípy, javory, keře šeříku. Dendrolog Hieke uvádí z této zahrady jeden jehličnan a 11 listnáčů. Zajímavá je však Kaštanka, která se nachází asi 150 metrů severně od zámku. Byla založena v roce 1783, kdy kníže Jan Adam Auersperg přivezl z Itálie prvních šest sazenic kaštanovníku setého. Poté co se stromky ujaly, přivezl další a vysadil celý sad, který má dnes rozlohu 1,08 hektaru. Z tohoto období pocházejí nejstarší stromy, ostatní jsou mladší. Nejmladší stromy byly vysazeny v roce 1962. Kaštanovníky byly vysázeny i jinde, a to u Slavic a v lesích u Slatiňan. Díky zmlazení je dnes můžeme potkat v širokém okolí Nasavrk.

 

 

Z majitelů se do historie nasavrckého panství nejvíce zapsali Schönfeldové a Auerspergové. Nezachovala se po nich sice zámecká zahrada, ale výrazně ovlivnili a pozměnili krajinu v prostoru mezi Nasavrky a Slatiňany vytvořením rozsáhlé obory. Schönfeldové jako majitelé sečského a nasavrckého panství již v polovině 17. století založili první oborní chov zvěře v okolí Petříkovic a Krásného. Slavická obora byla založena po roce 1700 Josefem Františkem Schönfeldem a rozkládala se mezi Libání, Nasavrky a Trpišovem. Právě on zde založil první rybníky a nechal vysázet první dubové aleje, které jsou dnes chráněny jako evropsky významná lokalita (EVL) pro ochranu brouka páchníka hnědého. Až po roce 1746 došlo k rozšíření obory téměř až k parku nového panského sídla ve Slatiňanech. V roce 1754 po sňatku jeho dcery Kateřiny s Janem Adamem z Auerspergu přešlo panství do vlastnictví Auerspergů, kteří v budování obory pokračovali. V roce 1760 nechali oplotit polesí Slavice   a Kochánovice. Období baroka je považováno za zlatý věk obornictví, a tak není divu, že v roce 1850 měla obora rozlohu již 1183 hektarů. V roce 1933 s rozlohou 1289 hektarů patřila k největším v Čechách. Bohužel po 2. světové válce byla obora zmenšena na polovinu. Byla zrušena polovina, která se rozkládala severně od silnice Trpišov – Šiškovice. V roce 1953 byla dokonce obora navržena ke zrušení celá.

 

 

Obora byla postupně upravena nejen pro potřeby chovu zvěře, ale i trávení odpočinku majitelů a dá se říci, že měla až charakter přírodně krajinářského parku. Zásadním impulsem pro romantické úpravy v oboře byla cesta Vincence Karla z Auerspergu v roce 1837 do Anglie. Pod vlivem zážitků z této cesty začal s úpravami nejen zámků Žleby a Slatiňany, ale také proměnami okolní krajiny, do které byly zasazeny různé drobné stavby. Jádrem těchto krajinářských úprav se stala právě Slavická obora a její okolí. Postupně vznikla lovecká komponovaná krajina doplněná sítí cest a odpočinkových či výletních míst pro trávení volného času.

 

 

Byly zde upraveny pískové cesty pro jízdy v kočárech či na koních, budovány vyhlídková místa s rozhlednami, zpřístupněna zřícenina hradu Strádova a pod ním vybudována nová střelnice. Plochu střelnice lemovala alej javorů, která se na rozdíl od střelnice zachovala až dodnes. Postupně vzniklo v oboře devět rybníků, které nesloužily jen k chovu kachen a hus.  U Trpišovského nového rybníku byly vytvořeny dva protáhlé poloostrovy a jeden ostrůvek mezi nimi, které byly spojeny dřevěnými můstky. Louky, které dnes slouží k chovu hříbat starokladrubských vraníků byly lemovány alejemi dubů a uvnitř luk byly vysázeny skupinky stromů.

 

 

Mezi vyhlídkovými místy je nejznámější Vilemínina vyhlídka, která stávala na kótě 452 m n.m. nad levým břehem Chrudimky. Bohužel se z ní zachovaly jen základy. Dřevěná rozhledna byla postavena nad divokým údolím Strádovského Pekla v místě zvaném Jelení hlava. Oblíbeným místem byla hláska Na Chlumu, která byla obnovena v roce 2013. V oboře také vznikly odpočinkové přístřešky i větší stavby. Dodnes se zachovala roubená stavba Tyrolského domku. Součástí obory byla i zřícenina hradu Rabštejnek, jehož trosky byly po roce 1850 upraveny v duchu romantismu tak, že zde vznikla vybavená společenská místnost v duchu středověku. Díky novým majitelům zřícenina tohoto hradu v roce 2024 získala podobu, kterou jí vtiskly Auerspergové.

 

 

K vybavení obory samozřejmě patřily i hájovny. V roce 1863 byla postavena hájovna ve Slavicích, dále byly postaveny další hájenky na obvodu obory v Mešinách, u Trpišova a Na Dubině. Další drobné kamenné památky byly postaveny jako připomínka rodinných událostí. V dnešní Slavické oboře je jím pomníček připomínající místo, kde František Josef Auersperg skolil svého posledního dvanácteráka.

Slavická obora je veřejnosti přístupná jen ve vymezených obdobích a časech, a také po určených cestách.

 

 

 

 

 

1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
3. díl – Slatiňany
4. díl – Chrast
5. díl – Heřmanův Městec
6. díl – Hrochův Týnec
7. díl – Přestavlky
8. díl – Chroustovice
9. díl – Rychmburk a Karlštejn
10. díl – Nasavrky a Slavická obora
11. díl – Běstvina, Klokočov, Hoješín
12. díl – Luže
13. díl – Nové Hrady