Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 4. díl: Chrast

V tomto díle volně navazujeme na místa, která jste již mohli poznat v prvních třech dílech našeho nového seriálu „Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku“: V 1. dílu jsme si vytyčili cíle celé série. Druhý díl nás zavedl do Medlešic (2. díl), kde jsme navštívili nejmenší zámecký park na Chrudimsku. Třetí díl pak odhalil bohatství dendrologických klenotů ve Slatiňanech (3. díl), kde se snoubí krása dřevin, trvalkových záhonů a drobných zahradních staveb. 

Ve čtvrtém dílu prozkoumáme kouzlo zámecké zahrady v Chrasti, kde pečlivě provedené úpravy v 19. a počátku 20. století nepotlačily její barokní základ a kde každý kout vypráví svůj vlastní příběh.

Město Chrast, ležící 8 km východně od Chrudimi, se pyšní barokním zámkem na východní straně náměstí. Dnes slouží jako sídlo městského úřadu a muzeum. Zámek byl od roku 1664 rezidencí královéhradeckých biskupů (později jen jejich letním sídlem). První zmínka o zámecké zahradě pochází již z roku 1654.

Podoba zahrady se začala utvářet ve 2. polovině 19. století zásluhou biskupa Karla Hanla (1831–1874), který zřídil mimo jiné fíkovnu a ananasovnu. Pěstovaly se zde pomerančovníky a citroníky, jež pravidelně plodily. Zahrada dosáhla největšího rozkvětu za biskupa Josefa Haise (1875–1892), který ji nechal zrekonstruovat.

Současnou podobu získala za biskupa Josef Doubravy (1903–1921), jež její úpravu svěřil v roce 1903 vyhlášenému zahradnímu architektu Františku Thomayerovi (1856–1938). Ten navrhl rozvoz vody pro zalévání, ale i zásobující bazének s vodotryskem, pískovcový bazének s okrasnými rybičkami (dnes osázen letničkami) nebo napajedlo pro ptáky.

Zámecká zahrada představuje dochovaný příklad pravidelné barokní zahrady a řadí se k nejvýznamnějším památkám zahradního umění u nás. Na protáhlou okrasnou zahradu s jednou hlavní osou navazovala užitková část. Dendrologicky cennější je tedy západní polovina zahrady. Naopak východní část je tvořená trávníky, novými výsadbami ovocných stromů a živými ploty.

Dendrolog Karel Hieke zde v 70. letech 20. století nalezl 31 jehličnanů a 89 listnáčů. Mezi nimi byly nejzajímavější tisovec dvouřadý, metasekvoje čínská či jinan dvoulaločný (ten byl však vyvrácen vichřicí v roce 2008). Ze starších výsadeb se zachovaly další pozoruhodné druhy:

• beztrnný dřezovec trojtrnný
• jerlín japonský
• kaštanovník setý
• jasan pensylvánský var. ´ Aucubaefolia´
• cypřišek nutkajský
• líska obecná, kultivar ‘Heterophylla’ s laločnatými listy

Zvláštní pozornost si zaslouží stará odrůda růže ‘Souvenir de la Malmaison’, kdysi oblíbená v Chrasti pro vazbu svatebních kytic. Laiky i odborníky nadchne především loubí u východní branky, historicky nejcennější prvek zahrady.

Z barokních úprav se zachovaly živé stěny podél hlavní osy a kolmých cest vedoucích do ulice Boženy Němcové. Dominantou zahrady je rozložitý převislý buk lesní, jehož větve vytvářejí nad cestičkou tunel – vstup pod něj je dnes zakázán a některé větve musely být podepřeny. Sazenice tohoto buku byla dovezena z Itálie spolu s červenolistým bukem. Tento majestátný strom musel být kvůli napadení houbou v zimě 2024 pokácen. Nacházel se na severním okraji zahrady vedle skleníků a fíkovny. Po přestavbě tyto stavby slouží jako skautská klubovna.

Na hlavní osu zámecké zahrady na východě navazuje kočárová cesta lemovaná starou alejí Velká Lipka a zakončenou kapličkou sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. Alej původně spojovala zámek s přírodním parkem v Podlažicích, kde se dodnes nachází přírodní divadlo.

Tato alej, stejně jako zámecká zahrada byly značně poničeny vichřicí dne 25. 6. 2008. V druhé polovině roku 2008 město odstranilo vyvrácené stromy a zbývající nechalo ošetřit. Vyvrácený liliovník tulipánokvětý u vchodu byl nahrazeným mladým, stejně tak jako vzrostlý jinan dvoulaločný v sousedství zámku. Postupně byly nahrazeny i další dřeviny, jako borovice vejmutovka.

Součástí zámecké zahrady je i pravidelně udržovaný mobiliář. Na obnovu stále čeká dřevěný altán, který vznikl z bývalého domku na nářadí. Altán v roce 2022 bohužel poničili vandalové.

Původně soukromá zahrada je od roku 1950 zpřístupněna veřejnosti. Dnes je přístupná celoročně, jen na noc se uzavírá. Zahradu lze navštívit přes nádvoří zámku, když je otevřeno muzeum, nebo jedním ze tří vchodů:

1. Jižní branka – u ní je informační tabule o parku.
2. Východní branka do aleje Velká Lipka – s další infotabulí. Obě patří k Naučné stezce Chrastecká.
3. Severní branka z ulice B. Němcové – vedle se nachází pěkné dětské hřiště.

V roce 2005 vydal Nadační fond chrasteckého muzea tištěného průvodce zahradou, zachycující stav před vichřicí v roce 2008.

1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
3. díl – Slatiňany
5. díl: Heřmanův Městec
6. díl: Hrochův Týnec

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.