Zámecké parky a zahrady na Chrudimsku – 3. díl: Slatiňany
V předchozích dílech našeho seriálu jsme se seznámili s významem a vývojem zámeckých parků na Chrudimsku a navštívili jsme park v Medlešicích. Nyní se přesuneme do Slatiňan, kde se nachází jeden z nejrozsáhlejších a dendrologicky nejzajímavějších zámeckých parků v regionu.
Slatiňanský zámek, ležící při západním okraji města Slatiňany jihovýchodně od Chrudimi, je obklopen rozsáhlým zámeckým parkem. První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294 a zmiňuje dřevěnou gotickou tvrz na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou. Na tomto místě byl v roce 1575 postaven renesanční zámek. Během staletí se vystřídalo několik majitelů, ale nejvýznamnějším rodem byli Auerspergové, kteří zámek získali v roce 1746 a učinili z něj své letní sídlo.
První úpravy zámeckého parku proběhly koncem 18. století za knížete Karla (1750–1822), který založil park jižně od zámku na místě zbouraného hospodářského dvora. Další významné úpravy provedl kníže Vincenc Karel (1812–1867), inspirován svou cestou do Anglie. Zámecký park byl rozšířen na 26 hektarů a propojen s oborou, která na něj přímo navazovala. V oboře byly postupně postaveny různé stavby: nejblíže parku Švýcárna, na vrchu Chlum rozhledna, poblíž Kočičí hrádek – zmenšenina zámku určená pro hraní zámeckých dětí. Dále nad Kochánovickými rybníky byl postaven Tyrolský domek, v údolí pod hradem Strádov střelnice a další dvě rozhledny, jedna pojmenovaná po kněžně Vilemíně a druhá na skalním výchozu Jelení hlava. V rámci těchto úprav byly zpřístupněny a upraveny zříceniny hradů Strádov a Rabštejnek.
Bezesporu nejzajímavější stavbou bylo dětské hospodářství postavené přímo v zámeckém parku. To nechal pro své děti postavit kníže František Josef (1856–1938), aby se zde naučily základům hospodaření. Jeho děti zde chovaly drůbež nebo se staraly o záhony.
Koncem 19. století bylo v zámeckém parku postaveno jezírko s přístavištěm loděk, dále tenisový kurt, altány a kaplička. V této době byl park rozdělen plotem na část, kterou užívala knížecí rodina, a část, která byla veřejně přístupná. V této době byla v parku vysázena řada zajímavých dřevin a po druhé světové válce byl slatiňanský zámecký park jedním z dendrologicky nejzajímavějších parků ve východních Čechách.
V roce 1945 byl zámek zkonfiskován posledním majitelům a péče o něj, stejně jako o park, nebyla nejlepší. Díky rozsáhlé rekonstrukci zámku, která byla dokončena v roce 2020 a vrátila mu podobu z přelomu 19. a 20. století, byl obnoven i zámecký park. Ten byl opět rozdělen na dvě části. Zámeckou zahradu dnes tvoří východní část zámeckého parku a nachází se zde většina drobných staveb. Vstup do této části je zpoplatněn a je přístupná jen s platnou vstupenkou v době provozu zámku. Západní část, ve které se nachází lonžovací kruh či domek správce parku z roku 1888, je přístupná celoročně. Na severním okraji této části se nachází hřebčín se starokladrubskými vraníky, postavený v letech 1898 až 1901.
Během soupisu dřevin koncem 70. let 20. století bylo v zámeckém parku zaznamenáno celkem 51 jehličnanů a 131 listnáčů. Poměrně hojně zde byly zastoupeny kultivary cypřišků a zeravů. Z dalších jehličnanů je nejzajímavější kryptomerie japonská rostoucí ve dvou exemplářích poblíž vstupu do zámku. Z listnáčů nabízí park velký výběr kultivarů buků lesních. Až do roku 2014 byl ozdobou parku mohutný červenolistý buk s obvodem kmene 6 metrů, který však musel být pokácen, protože byl napaden dřevokaznou houbou vějířovcem obrovským. Z listnáčů zde stále rostou například převislý habr obecný, mohutné stromy dřezovce trojtrnného, jerlín japonský nebo stará mohutná lípa stříbrná. Tato lípa je označována jako Františkova lípa, protože byla vysazena v roce 1856 na počest narození knížete Františka Josefa.
Pozornost každého návštěvníka parku upoutá červenolistý javor dlanitolistý rostoucí u jezírka, který je oblíbený mezi novomanžely, kteří se u něho nechávají fotit. Nedaleko odsud na sebe na podzim upoutá žlutě zbarvenými listy nahovětvec dvoudomý, jehož skupinka roste u jezírka. Najdeme zde i bohatě kvetoucí liliovník tulipánokvětý. Za nejcennější dřevinu je považována parocie perská, která na první pohled připomíná lísku, ale na podzim její listy vybarvují do červené barvy. Z keřů stojí za pozornost sazaník květnatý, bohatě kvetoucí ibišek syrský, kalina kulovitá či kalina pražská. Tyto keře rostou poblíž jižního průčelí zámku, kde byl během rekonstrukce zámku obnoven parter, který zanikl v poválečném období.
V roce 2004 bylo v zámeckém parku nalezeno celkem 35 jehličnanů a 86 listnáčů. V posledních letech byly především do zámecké zahrady vysazeny nové druhy dřevin, ale i trvalek. Z dřevin zde nově roste například lípa amurská. Nově byla upravena a je udržována zásobní zahrada, která se nachází severně od zámku a ukrývá v sobě i rozárium. Není běžně přístupná, ale občas se do ní dá dostat v rámci komentovaných vycházek. Některé zajímavé druhy jsou dobře vidět i přes plot, například pavlovnie plstnatá či ořešák černý, jehož plody připomínající malé citrónky na podzim leží na cestičce ke vstupu do zámku.
1. díl – Úvod
2. díl – Medlešice
