Seriál – Staré a památné stromy Chrudimska XV. – Jilmy

V ČR rostou tři druhy jilmů a všechny se již od 70. let 20. století potýkají s onemocněním známým nejčastěji jako grafióza. Onemocnění způsobuje houba, jejíž hyfy prorůstají cévy stromu tak, až je zcela ucpou a strom uschne. Onemocnění začíná nenápadně prosycháním větví a trvá několik let, než strom zcela zahubí. Spóry houby přenáší na jilmy druh kůrovce, který se živí celulózou z jilmového dřeva, protože však sám dřevo neumí rozkládat, vypomáhá si houbou. V současnosti je tato choroba na ústupu, populace jilmu regenerují, ale staré stromy to již nezachrání. I mezi vyhlášenými památnými stromy najdeme řadu jilmů, které uschly. Protože i suché torzo stromu má význam, jsou ponechávány a nejsou vyjímány z ochrany. Jen v případě ohrožení zdraví a majetků bývají takové strom káceny.

Takový osud potkal i vícekmenný jilm drsný, který rostl před zámkem v Hoješíně. V 70. letech dvacátého století uschnul a musel být poražen. Dnes po něm najdeme před zámečkem ještě mohutný pařez porostlý břečťanem. Podobně tragický osud měl i další jilm drsný ze Strkova s obvodem 650 cm. Památným stromem byl vyhlášen v roce 1995. Brzo po vyhlášení uschnul a v roce 1997 musela být jeho ochrana zrušena. Protože rostl na zahradě domu byl nakonec i pokácen. Podle okresního konzervátora ochrany přírody F. Dušánka nejmohutnější jilm Chrudimska rostl v obci Oldřiš u Krouny.

V ČR je v současnosti vyhlášeno 144 památných stromů, které chrání některý z našich druhů jilmu. V Pardubickém kraji jsou chráněny celkem čtyři jilmy, z toho pouze jeden na území okresu Chrudim. Tím je velmi pěkný jilm habrolistý v Přemilově u Horního Bradla. Roste nedaleko bývalé hájovny u turisticky značené cesty, takže každý, kdo sem zavítá pěšky či na kole si jej všimne. Má mohutnou korunu a obvod kmene 460 cm. I tento jilm však měl na mále, v roce 1992 bylo u něho zjištěno počínající stádium grafiózy. Strom byl proto ošetřen zálivkou látky proti grafióze, která pomohla a fytopalogický rozbor z roku 1999 byl negativní. Strom působí zdravě, ale v roce 2009 byl opět ošetřen zálivkou proti grafióze a kmenové hnilobě.

Tento jilm má i své jméno, říká se mu Facír. Dnes už málokdo ví, kdo byl facír. Jednalo se o vyučeného lesnického mládence, který však nepracoval na jednom místě, ale patřil k druhu lidí „světem jdoucích“. Facíři obcházeli hájovny, ale i zámky a nabízeli svou práci, V létě vypomáhali se sezónními pracemi v lese, v zimě při honech a lovech jako honci či střelci. Obvykle měl facír svůj okruh zaměstnavatelů, které pravidelně obcházel. A jak souvisí toho dnes zapomenuté řemeslo s jilmem v Přemilově? V přemilovské hájovně se scházeli facíři působící v místním kraji, jednou za 2 až 3 roky se zde sešli, aby se domluvili, jak si rozdělit práci. V Železných horách těsně za hranicí okresu najdeme ještě jeden památný strom. Roste v obci Stružinec mezi Hlinskem a Ždírcem nad Doubravou. Roste na veřejném prostranství v západní části obce, má nízko zavětvenou korunu a kmen s obvodem 325 cm. Je to ještě poměrně mladý strom, jeho věk je odhadován na 100 let, přesto již musel být ošetřen, ale jeho zdravotní stav je uspokojivý.

Při exkurzi za hranice okresu můžeme připomenout jilm vaz v Pardubicích, který roste v zahrádkářské kolonii u ramene Cihelna. Má obvod 315 cm a je jediným jilmem vazem chráněným v Pardubickém kraji. V celé republice je chráněno jen jedenáct kusů jilmu vazu, což je výrazně méně než u dalších dvou druhů. Zřejmě to souvisí s tím, že jilm vaz roste v nejteplejším oblastech naší republiky v nivách velkých řek, které člověk při osidlování odlesnil jako první.

Bohužel ze zbývajících dvou chráněných jilm v Pardubickém kraji je vitální pouze jilm U Krátkých v Žichlínku u Lanškrouna. Druhý chráněný jilm, zvaný Hurytův se nachází v Ujezdci u Litomyšle je již několik let suchý.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.